Turistické cíle v okolí obce Sendraž

Rodný domek F. L. Heka je jedním ze symbolů Dobrušky. Dům dokládá původní ráz dobrušské architektury 18. stol. Expozice v domku byla veřejně otevřena v květnu 1972. Přístupné jsou tři místnosti – obytná, kupecký krám a třetí místnost je koncipována jako expozice F. L. Heka.

Dnes již zaniklé tvrziště nedaleko potoka. Poprvé je zmiňováno sídlo v Rokytníku v r. 1465, kdy zde sídlí Václav Vrtimák z Rokytnika. Následuje Heřman z Rokytníka. Synové následujícího majitele Jindřicha z Rokytníka v r. 1530 panství prodávají Pernštejnům, připojením k Náchodu tvrz zaniká.

Ratibořický mlýn, jedno z dějišť Babičky Boženy Němcové, a sousední panský mandl, jsou jako památky Babiččina údolí přístupné veřejnosti během turistické sezóny. V sousedství stojí mariánská socha z r. 1796 a pomník Babičky s vnoučaty z r. 1922.

Růžencová zahrada v Hronově vznikla roku 2018 úpravou bývalého hřbitova za farním kostelem Všech svatých. Nově byla osazena dvaceti růžencovými zastaveními s obrazy Evy Skořepové-Radové z České Skalice v kovaných rámech.

Zřícenina hradu, založeného před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho rodu byl do 1. pol. 15. stol. Dalšími majiteli hradu byli Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 hrad neobýván zpustl. R. 1798 vystavěn altán.

Terénní náznaky tvrze severozápadně od obce Sendraž. Tvrz vyhořela v r. 1564 a nebyla obnovena. Poloze místní říkají „Na zámečku“. Tvrziště je zčásti zarostlé mladým smrkovým lesem.

Šerlišský mlýn – výletní místo se stejnojmenným hotelem, křižovatka turistických cest v zalesněném údolí říčky Bělé. S rozvojem turistiky koncem 19. stol. byl původní Postlerův vodní mlýn přestavěn r. 1902 na hostinec, vodní kolo pohánělo pilu.

Unikátní rozhledna na návrší Šibeník nad městysem Nový Hrádek vznikla úpravou tubusu zrušené větrné elektrárny o výšce 47 m. Vyhlídková plošina ve výši 32 m byla zpřístupněna veřejnosti v prosinci 2020.

Pramen pitné vody v údolí Zbečnického potoka na Hronovsku, který v době epidemie cholery roku 1832 získal mezi lidem pověst léčivého. Název studánka získala podle díla Aloise Jiráska „Skaláci“.

Viléma Ostrovský ze Skalky původní tvrz přestavěl na renesanční zámek. Za Mladotů ze Solopysk zámek přestavěn v barokním slohu, průčelí zámku pak v polovině 18.stol. v rokokovém stylu. Později bylo v zámku muzeum Jiráskova Temna.

Skanzen seznamující s lidovými stavbami a zvyky obyvatel sudetských pohoří zahrnující 17 historických objektů byl otevřen v r. 1984. Hlavní stavbou skanzenu je zděná historická kovárna z r. 1856. Další stavby pocházejí z 18.-19. století.

Barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice na Masarykově náměstí v Náchodě byl postaven na počátku 18. století, renovován v roce 1799. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR.