Turistické cíle v okolí obce Záhuby

Velmi v terénu nevýrazné tvrziště Hájek 1,5 km, objevené až v roce 2000. První známý majitel byl v první polovině 15. stol. Rameš z Hrádku. Tvrz pravděpodobně zaniká r. 1468. Roku 1519 se uvádí pustý dvůr Hájek patřící Obrubcům, další zmínka o pustém dvoře Hájek je z r. 1576.

Skromné zbytky skalního hradu, bez písemných záznamů, a tedy bez jistého majitele. Opevnění snad z 15. stol., hrad možná nebyl ani dokončen. V místě je podivná absence záseků po trámoví. Samotná lokalita je přístupná, ale terén obtížný.

Výšinné hradiště na plošině v blízkosti vrchu Mužský (plocha 17 ha), osídleno v mladším paleolitu (5. tisíciletí př.n.l.), poté lidem s keramikou nálevkových pohárů a lidem popelnicových polí. V 8.-9. století bylo hradiště nově opevněno Slovany.

Pozdější těžbou hrnčířské hlíny poškozená a ne zcela jasná lokalita v Jabkenické oboře. V r. 1322 za Beneše z Děvína je v Jabkenicích zmiňována tvrz. V l. 1371-1402 je majitelem Bernart z Valečova. Později bylo panství připojeno k Charvatcům, v r. 1542 připojením k Benátkám později tvrz zaniká.

Dosud neznámé a neprozkoumané hradiště bylo lokalizováno u Rožďalovic mezi řekou Mrlinou a Bučickým rybníkem pomocí digitálního modelu reliéfu 5. generace v r. 2016.

Pivovar v podhradí Kosti postavil Kryštof z Lobkovic roku 1576. Jeho budovy uzavřely nádvoří, kterým prochází cesta ze Sobotky do Turnova. Přestavba na parostrojní koncem 19. století. V provozu byl do roku 1929, od té doby zázemí hradu. Východní část s komínem zanikla po zastavení provozu.

Lovecký zámek byl postaven v l. 1666-69 Humprechtem J. Černínem z Chudenic (arch. Carlo Lurago). R. 1678 vyhořel, při opravě (1678-81) navýšen o patro a přízemí bylo zesíleno obezděním. V l. 1829 a 1937-38 opravován. R. 1926 připadl za 1. pozemkové reformy městu Sobotce, od r. 1958 je zde muzeum.

Zřícenina skalního hradu ze 13. – 14. stol., název Hynšta není původní. Písemné zprávy o lokalitě mlčí, arch. nálezy určují dobu působení hradu do 13. stol. Hynšta vznikla patrně spolu s dalšími skalními hrady (Klamorna atp.) za neznámých okolností.

Chátrající budova renes. tvrze postavené asi Janem ml. z Valdštejna mezi lety 1571–1574. Počátkem třicetileté války připojeno k Valdštejnovu velišskému panství, později přechází na rod Schliků. Po postavení zámku (1715–1717) tvrz sloužila pro ubytování úředníků velkostatku a státního statku.

Zámek na kopci nad obcí, postaven jako novostavba Františkem Josefem Šlikem r. 1715 - 1717. R. 1730 rozšířen o veřejnou zámeckou kapli sv. Antonína Paduánského a sv. Kříže. V r. 1827 - 1830 a 1911 provedeny stavební úpravy. Obklopen anglickým parkem.

Poutní kaple na vyvřelém vrcholu nad obcí Vyskeř. Dnešní podoba pochází z roku 1830, ze vsi sem vede křížová cesta. Kopec poskytuje několik dalekých výhledů průseky v lese. Kaple je drobná orientovaná osmiboká empírová stavba se sanktusovou věžičkou.

Pozdně barokní kaple sv. Jana Nep. z r. 1767 je dílem arch. Anselma Luraga. Po celkové rekonstrukci v letech 2001-2004 nově vysvěcená kaple přešla do majetku obce. Opraveny byly i varhany z r. 1889. Nyní využívána ke kulturním a společenským účelům, církevně jen o květnových poutích.