Turistické cíle v okolí obce Hluboká

Léčebné lázně, zmiňované již v 16. století, se udržely až do 19. století. Léčebná funkce souvisela především s pramenem vody u kaple sv. Jana Nepomuckého z roku 1645, s čistým prostředím a zdravým ovzduším.

První zmínka o obci z roku 1559. Obec se nachází v sousedství skalních útvarů Toulovcových a Městských maštalí. Historickou dominantou je kaple sv. Jana Nepomuckého. Vznik ani autor kaple nezjištěn. Vedle kaple pískovcový kříž.

Barokní kaple z r. 1761 připomíná baldachýn. Zřízena k ochraně kamenné sochy sv. Jana Nepomuckého. Ve všech průčelích se nacházejí otvory po šířce i výšce průčelí, které jsou lemovány ve štuku zvýrazněnými pilíři s hlavicí, na níž je nasazen polokruhový oblouk. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Kaple vystavěna roku 1874. Neorománská návesní kaple. Stavba na centrálním křížovém půdorysu s polygonálně zakončeným presbytářem. Ve vrcholu stojící socha žehnajícího Krista. Objekt památkově chráněn od roku 1995. Bohoslužby se zde nekonají.

Kaplička Panny Marie Růžencové z poč. 20. stol. Zvonek zrekvírován za první svět. války. Od r. 1920 zvonek nový. Od r. 2002 po znovuvysvěcení opět duchovní centrum obce. Na kropence vyryt a vyzlacen Mariánský monogram. Obraz Panny Marie Růžencové.

Rokokový lovecký zámek byl postaven v r. 1776 Filipem Kinským. Další majitel, Karel Alexandr Thurn-Taxis, který zámek koupil v r. 1823, jej přestavěl na myslivnu, která tomuto účelu sloužila až do 40. let min. stol. Dnes je zámek využíván k rekreaci

Ekumenický kostel v obci Budislav, stavba zahájena v roce 1995 v bývalém pískovcovém lomu, vysvěcen v roce 2003. O rok později byl vysvěcen zvon. Půdorys kostela připomíná lidské srdce, stěny zdobí křížová chodba, oltář je z pískovce.

Farní kostel prvně zmiňovaný v roce 1350 byl zřejmě postaven v 1. pol. 14. stol. V roce 1724 jej nechal Štěpán Vilém hrabě Kinský barokně přestavět. V letech 1920-1921 byla podle návrhu pardubického architekta B. Dvořáka nákladem Oldřicha Kinského postavena samostatně stojící polozděná zvonice.

Původní mariánský kostel postavený pravděpodobně v druhé pol.13. stol. První zmínka je z r. 1349. V r. 1618 byl Dobříkovským z Malejova rozšířen. V r. 1719 vyhořel i se zvonicí a byl přestavěn do dnešní podoby. V kostelu jsou fragmenty gotických kreseb z první pol. 14. stol.

Kostel Nanebevzetí P. Marie ve Skutči, pův. farní, od r. 1655 děkanský, pův. gotický z pol. 14. stol. Opravován v 15. stol. a pak po několika požárech. Věž z doby kolem r. 1600 obnovena po požáru r. 1852. Zařízení převážně z 18. stol. Památkově chráněno od r. 1958.

Původně dřevěný kostel byl v roce 1520 opatřen velkým zvonem. Při stavbě nového kostela (1730 - 1745) byla zachována původní (už obezděná) věž.

Farní kostel Narození sv. Jana Křtitele ve Svratce je v jádru raně gotická, neorientovaná stavba v barokní podobě z r. 1789. Spolu se hřbitovem obehnaným ohradní zdí, některými náhrobky a polozděnou zvonicí s bedněným patrem z doby kolem r. 1600 je chráněn od r. 1958 jako kulturní památka.