Turistické cíle v okolí obce Točník

Šlechtický hrad založil ve 13. stol. zřejmě Markvart z Řebříka a pán ze Žerotína. Byl to hrad s trojdílnou dispozicí, s palácem jako obrannou i obytnou stavbou. V 16. stol. byl již pustý. Zachována je přístupová cesta, do skály vytesané příkopy a studna.

V ojediněle zachovaném roubeném domku z r. 1718, v němž se narodil národní buditel, spisovatel, překladatel a lexikograf Josef Jungmann (1773-1847), sezónně přístupná expozice ve správě obecního úřadu. Před domkem Jungmannův litinový pomník z r. 1873.

Terénní pozůstatky tvrze, doložené k r. 1418 za Lvíka z Jivjan. Roku 1573 se při prodeji poplužního dvora a vsi uvádí tvrz jako opuštěná. Dochovalo se jádro tvrze na pahorku chráněném rybníky a vodním příkopem s valy, zbytky zdiva již nejsou patrny.

Dřevěná, 8 m vysoká rozhledna v soukromém vinařství. Vyhlídkové plošiny jsou umístěny ve 3 m a 5 m. Přístup na plošiny je po žebříku s 20 stupni a schody. Z rozhledny je široký výhled na hrad Točník, Radeč a Křivoklátskou vrchovinu.

Klasicistní pomník na místě údajného hrobu Horymírova koně Šemíka. Vybudován byl v roce 1887 nad kamenem označujícím hrob. V okolí pět dalších kamenů, považovaných za pozůstatek pohanské svatyně.

Přírodní rezervace (PR) Jezírka součást CHKO Křivoklátsko vyhlášená v roce 1995 se nachází na obou březích Zbirožského potoka nedaleko od ústí do Berounky.

První zmínky o panském sídle jsou z 1. poloviny 16. stol. K přestavbě na zámek přibližně dnešního vzhledu došlo na přelomu 17. a 18. stol. V polovině 19. stol. byl zámek upraven do empírové podoby. Při zámku park s barokní oranžerií.

Pivovar a sladovna postaveny r. 1870, provoz byl ukončen v roce 1883. Zachován technologicky i architektonicky unikátní hvozd a labyrint podzemních chodeb. Objekt není památkově chráněn.

Pozdně gotická boží muka z doby kolem roku 1500. Sloup stál původně za městem, na trase kudy chodili odsouzenci na popraviště. Poslední výkon hrdelního práva je zde doložen r. 1721. Schody před sloupem pocházejí ze zbořené kaple v Dražovce.

Novorenesanční budova z let 1904–05 ve střední části východní fronty náměstí. Postavena na místě původní radnice, připomínané poprvé 1585, vícekrát přestavované (1694, 1756) a rozšiřované o sousední domy. Dnešní stavba se skládá ze dvou křídel: západního s vlastní radnicí a jižního s divadlem.

Pozůstatky hradu nedaleko Neumětel. Jádro hradu zaniklo lomem, od předhradí ho odděluje příkop. V druhé části předhradí, které je také odděleno příkopem, stopy budov. Písemné zprávy o lokalitě mohou splývat s nedalekými Neumětely.

Keltské oppidum o rozloze 90 hektarů nad soutokem Habrového potoka s Berounkou, osídlené zhruba poslední dvě století př.n.l. Známé je především nálezem depotu mincí v roce 1877 a následnou zlatou horečkou.