Matyášův chrám

Jedním z nich je např. diamantový vzor tašek na střeše. Ve stejné době byl chrám pojmenován po maďarském králi Matyáši Korvínovi, který vládl v letech 1458 až 1490. Tento panovník se zasloužil především o dostavbu věže a sám se tu dvakrát oženil – poprvé s Kateřinou z Poděbrad a podruhé s Beatrix Neapolskou. Je po něm pojmenována i nejvyšší věž chrámu, dosahující 80 metrů. V bohatě zdobeném interiéru je možné obdivovat oltář s neogotickým triptychem, dvojitý sarkofág krále Bély III. a jeho manželky Anežky z Châtillonu, Matyášův kalich či repliky maďarských korunovačních klenotů. Velmi zajímavá je i pětipodlažní věž s nádhernými ornamenty pojmenovaná po uherském králi Bélovi. Ve druhém patře je na její fasádě možno obdivovat obrovskou gotickou rozetu, která byla sice v rámci barokních úprav zakryta a při rekonstrukci v 19. století znovu odkryta. Třetí patro je završeno neogotickým cimbuřím. Obdivuhodná je i západní fasáda s mnoha ornamenty. Velkou historickou hodnotu mají i původní gotické sloupy. Vzhledem k obrovskému významu chrámu je vstup zpoplatněn. V kostele je povoleno fotografovat. Kostel je pro veřejnost běžně otevřen, ale probíhají zde různé liturgické akce a hudební produkce, během kterých vstup není možný. Na východním prostranství před katedrálou stoji jezdecká socha svatého Štěpána, uherského krále. Dále východním směrem pak stojí neogotické, místy neorománské hradby s Rybářskou baštou s přelomu 19. a 20. století..

Ale oficiálně je zasvěcen Panně Marii. Název „Matyášův“ je poměrně nový, objevil se až v 19. století a je spojen se jménem uherského krále Matyáše Korvína, jenž nařídil jeho přestavbu. První kostel na tomto místě byl založen kolem roku 1015 vládcem Uher Štěpánem. Později byl zničen mongolskými nájezdy a současná gotická stavba je z druhé poloviny 13. století. Uherské dějiny jsou úzce spjaty s těmi českými, které Matyáš Korvín významně ovlivnil. Žil v letech 1443–1490, oženil se s dcerou českého krále Jiřího z Poděbrad a stál v čele opozice proti svému tchánovi. Nechal se dokonce českými a moravskými stavy zvolit českým králem. Název „kostel Nejsvětější Panny Marie“ se používá hlavně v církevní terminologii. V chrámu bylo korunováno několik uherských králů, včetně posledních Rakousko-Uherských, Franze Josefa a Karla. V 16. století v době turecké nadvlády budova sloužila jako hlavní mešita a vybavení původního chrámu bylo přesunuto do Prešpurku, Bratislavy. Chrám byl několikrát upravován a přestavován, proto na něm můžeme najít mnoho barokních a neogotických prvků. V době druhé světové války byl velmi silně poškozen a jeho kompletní rekonstrukce probíhala až do roku 1970..