Hrad založil ve 13.st. zřejmě moravský markrabě a později český král Přemysl Otakar II. Byl součást obranné zemské soustavy s vojenskou a správní funkcí. Zapsán je pouze na mapě z r.1579 již jako zřícenina. Zachovány jsou zbytky zdiva a hradní cesta.
Hlavní obrázek místa
skaliska na západě, na nichž stávalo hradní jádro
pohled od západu
© Jan P. Štěpánek 10/2007
Graficke pismenko Nepatrné zbytky slezského hradu na konci táhlého hřebene nad silnicí ze Světlé Hory do Karlovic. Z okolních hradů kolem Vrbna pod Pradědem je Freudenštejn patrně nejstarší. Archeologický materiál pocházející z hradu datoval jeho existenci od 2. poloviny 13. století do poloviny století 14. Zajímavostí hradu je jeho zobrazení a pojmenování na mapě bruntálského panství z roku 1579. Správní i vojenskou funkci hradu převzal kolem poloviny 14. století hrad Fürstenwalde nad Vrbnem. Hrad jednodílné oválné dispozice je ze tří čtvrtin chráněn příkopem a mohutným valem, mnohdy v koruně až 4 m širokým, který byl patrně komunikačně využit. Na jeho vnitřní straně se ...
Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 28.5. 2002

    turistické

    Nepatrné pozůstatky zdí jednoho z nejstarších slezských hradů na vyvýšeném konci úzkého a táhlého hřebene, nad silnicí z Andělské Hory do Vrbna pod Pradědem. Dnešní silnice přibližně kopíruje starou středověkou stezku spojující Bruntál a Vrbno. V těsné blízkosti hradu prochází žlutá turistická značka. Samotné místo hradu není ze strategického hlediska zrovna ideální, ale i tak dodnes působí velmi dominantně. Z hradu se do současnosti mnoho

    Jan P. Štěpánek, 2.11. 2007

    historie

    Archeologický materiál získaný na Freudenštejně, především střepy keramiky a několik kovových artefaktů, lze přiřadit do průběhu 2. poloviny 13. století. Hrad patrně nepřežil rok 1350.
    Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996, 2.11. 2007

    popis

    Popis hradu Freudenštejna
    Freudenštejn je tvořen jednodílnou oválnou dispozicí 55 m dlouhou a 9 až 18 m širokou. Ze tří čtvrtin bylo hradní jádro chráněno příkopem (6,3 až 13 m širokým) a mocným valem, který byl patrně komunikačně využit. V koruně je až 4 m široký a na jeho vnitřní straně byl vyzděn plentou z nasucho kladených kamenů, které můžeme dodnes na dvou místech vidět. Tento stavební prvek je na slezských hradech poměrně častý. Ve východní části dispozice byl

    Jan P. Štěpánek podle M. Plaček : Hrady a zámky na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 1996 a Kouřil, Prix, Wihoda: Hrady českého Slezska, Opava 2000, 2.11. 2007

    Tutistické mapy

    Než vyrazíte, nezapomeňte si přibalit dobrou mapu.

    Turistické mapy KČT 1:50 000

    Edice KLUBU ČESKÝCH TURISTŮ, zpracoval vojenský kartografický ústav Harmanec

    Shocart turistické 1:50 000

    Turistické mapy Shocart 1:50 000.

    Cykloturistické mapy, Kartografie

    Mapy v měřítku 1:70 000, ve formátu 105x220mm

    Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

    Edice Kartografie
    hrad
    nepatrné zbytky zdí
    volně přístupno
    Česká republika
    Moravskoslezský kraj
     Bruntál  (BR)