Kiltartan

Tento druh brány sestává z obdélného domu, kde průjezd prochází středem jeho přízemí. Na čelním průčelí domu jsou dvě půlkruhové flankovací věže, které mezi sebou svírají portál brány. Branský dům na Kiltartanu je vcelku malý a dnes také velmi nízký. Jeho první patro zcela zaniklo. Po obou stranách průjezdu jsou místnosti s pozůstatky valené klenby. Minimálně jedna z nich sloužila jako vrátnice. Čelní půlkruhové věže jsou otevřeny do interiérů obou místností. Obě obsahují otvory po dvou střílnách. Z portálu brány se zachovalo boční ostění a náběhy oblouku. Za portálem je patrná drážka pro hřeben. Branský dům stojí uprostřed nejdelší západní strany hradu. Dál na západ terén mírně stoupá. Před hradem je na této straně patrný náznak možného příkopu. Ten, pokud existoval, je jinak důkladně zanesený. Jižně od branského domu je dnes veliký destrukční pahorek s několika urvanými bloky zdiva. Na koruně pahorku je ale patrné zdivo a dokonce i vnitřní strana pravoúhlého nároží hradu. Podle tvaru a výšky pahorku mohlo jít o obdélnou patrovou stavbu. Jižní část obvodové hradby vede od pahorku k jihozápadnímu nároží donjonu. Hradba se dochovala pouze fragmentálně. Terén tu jen pozvolna klesá k řece. Severní úsek hradby s výjimkou obou jejích konců zanikl. Tuto stranu hradu chránil ponor řeky. Dnes tu rostou křoviny. Přímo u severovýchodního nároží donjonu je v hradbě dosud patrná výpadní branka. Ta je z vnitřní strany zavalená sutí, pozorovatelná je tak pouze z vnější strany hradu. Rozeznatelné jsou i otvory pro petlici. Brance dnes hrozí brzký zánik. Ve své době jí mohla být přinášena voda z řeky. Mohlo se tudy chodit ke koupeli v řece a k praní prádla. Z donjonu dnes stojí celé přízemí, většina prvního patra a část patra druhého. Přízemí je rozděleno na tři valeně klenuté místnosti. Zatímco severní příčka je plná, ta jižní má podobu tří oblouků spočívajících na dvou čtverhranných pilířích. Příčky i klenby byly vloženy dodatečně nejspíše v 15. stol. Přízemí bylo osvětleno jedině štěrbinovými okny v západní nádvorní zdi donjonu. Na této straně je dnes také vstup. Přístup z přízemí do prvního patra umožňovala dvě dosud zachovalá přímá schodiště v síle severní a jižní zdi donjonu. Při stavbě klenby byl v jižní přízemní místnosti zřízen malý krb. Komín byl sveden do jižního schodiště, které jím bylo zablokováno. Malé okénko, které původně sloužilo k osvětlení schodiště, bylo použito k vyústění komínu. Kouř tak unikal ven bývalým oknem v jižním průčelí donjonu. Komín blokuje schodiště i dnes. Přistup do patra je tak dnes možný jedině po severním schodišti. Při bořeni hradu v pol. 17. století byl asi proveden pokus o podkopání východní zdi donjonu. Zeď je dnes silně vykloněná směrem ven. Od klenby přízemí je odkloněná o více než 5 cm. První patro donjonu bylo příčkou rozděleno na dvě stejně veliké valeně klenuté místnosti. Zajímavostí je, že tato příčka nerespektuje rozvrh přízemí, stojí totiž napříč v pravém úhlu proti příčkám přízemí. Normálně příčky přízemí diktují polohu příček v patře. To by byl v tomto případě problém vzhledem k tomu, že majitel hradu chtěl dvě stejně veliké místnosti v patře. Stavba příčky a kleneb v patře tak mohla proběhnout v druhé stavební fázi v době, kdy už bylo přízemí nějakou dobu zaklenuté. Jen těžko je možno předpokládat, že obojí bylo součástí jednoho plánu. Kiltartan přitom není jediný hrad, kde příčka stojí přímo na klenbě. Hrad Rushen na ostrově Isle of Man má příčku postavenou podélně přímo na koruně valené hrotité klenby. Hrad Kiltartan ji má postavenou napříč. V této souvislosti se nabízí otázka, jakou zátěž může valená klenba reálně unést. Výzkumná sonda by mohla poodhalit, zda stavitel postavil odlehčovací oblouky nad klenbou a příčku položil na ně nebo jestli příčka stojí přímo na klenbě. Západní místnost prvního patra má stále pozůstatky klenby. Na ní je dobře vidět otisk rákosových rohoží, které byly položeny na bednění namísto obvyklých prken. Rákosové rohože se v Irsku používaly při stavbě kleneb v 15. stol. a klenby jsou dnes jimi dobře datovatelné. Starší klenby mají prkenné otisky. Dobře zachovalý je portál s ostěním v příčce prvního patra. Z druhého patra se zachovala jedině část severní zdi a severozápadní nároží. Na obou koncích této zdi jsou dobře patrné dva vstupní portály, které vedou do malého prostoru v síle zdi..

Teprve jeho syn, Richard Mór (veliký) de Burgh, první baron Connachtu (1194-1242), dokončil okupaci Connachtu v roce 1235. Po Richardovi se stal druhým baronem Connachtu jeho syn Valtr de Burgh (1230-1271). Hrad mohl být založen ale teprve v době vlády Valtrova syna Richarda Óg de Burgh (1259-1326), třetího barona Connachtu. Jako letopočet jeho založení je uváděn rok 1280. V roce 1574 je hrad zmiňován jako majetek rodu Mac Redmond. Tento rod byl silně poirštěnou odnoží původního rodu de Burgh/Burke. Někdy v období let 1649-1658 byl zničen anglickým parlamentním vojskem pod vedením Olivera Cromwella. Dnes je hrad v literatuře uváděn pod jménem Kiltartan. Toto jméno je odvozeno z irského Cill Athrachta (kostel sv. Atrakty). Zříceniny tohoto kostela jsou k vidění v osadě Kiltartan. Hrad má ale jinak celou řadu jmen, Ballycastle, Castletown a Ballinamantaine..