
Hrad v Bobolicích postavil v polovině 14. století král Kazimír Veliký. Nové hrady střežící západní hranici Polska byly stavěny jako reakce na nedávné vpády českých vojsk Jana Lucemburského. Roku 1470 ho Ludvík Uherský při své korunovaci daroval knížeti Vladislavu opolskému jako odměnu za to, že se vzdal svých dynastických plánů. Kníže Vladislav jej brzy předal do rukou uherského šlechtice Ondřeje Sahony z Barlabas. Již roku 1391 (nebo 1396) byl hrad opět v královských rukou Vladislava Jagelonského. Do konce 15. století se v držení hradu vystřídal větší počet majitelů. Kdy byl hrad opuštěn a začal se měnit ve zříceninu je nejisté, definitivní příčinou zkázy bylo jeho dvojí dobytí a poboření. Nejprve to byla vojska uchazeče o uvolněný polský trůn rakouského arcivévody Maximiliána roku 1587, podruhé pak Švédové roku 1657. Když kolem roku 1683 táhl král Jan Sobieski, neriskoval raději nocleh v hroutícím se paláci a raději ulehl ve stanu.… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.