Malebné zříceniny královského hradu. Postaven v pol. 14. st., poprvé jmenován r. 1405. R. 1655 zničen Švédy, částečně opraven, ale v 18. st. opuštěn. V 19. st. zříceninu rozebírá obyvatelstvo. Horní hrad na skále přístupný po laně, dolní hrad volně.
dějiny hradu
Přestože o dějinách hradu v Mirówie a jeho majitelích víme poměrně dost, jeho stavební vývoj je díky doposud nedostatečnému archeologickému výzkumu značně nejasný. Většina badatelů soudí, že byl Mirów postaven kolem poloviny 14. století Kazimírem Velikým jako jeden z hradů, které měly bránit západní hranici Malopolska a v té době i celého polského království. Poprvé je hrad spolu se svým purkrabím Sasinou výslovně zmiňován až v listině z roku 1405. Téměř celé 15. století hrad držela rodina Kozielgowskich erbu Lis, na jeho konci jej převzala rodina Myszkowskich erbu Jastrzębiec a roku 1651 jej koupila rodina Męcińskich. O čtyři roky později byl hrad zničen Švédy. Majitelé jej opravili jen částečně a v průběhu 18. století jej definitivně opustili. Během 19. století se hrad pomalu ale jistě měnil zříceninu, zdivo bylo rozebíráno okolním obyvatelstvem. Teprve roku 1961 byla zahájena konzervace jeho zdiva.
Zany, 18.5. 2004
Vrchol vysoké skály zaujal z větší části dochovaný horní hrad na půdorysu nepravidelného lichoběžníku o rozměrech cca 30x30 metrů. Do jihozápadního průčelí je vetknuta velmi zajímavá věž - spodní tři podlaží na půleliptickém půdorysu jsou začleněna do průčelí, horní část je eliptická. Centrální skálu obklopuje dolním hradem přibližně kapkovitého půdorysu s hrotem směřujícím k jihozápadu. V jihovýchodní hradbě je vetknuto torzo obdélné vstupní brány, v severním cípu pak čtverhranná bašta zesílená v nároží ještě polookrouhlou baštičkou. Na východě se k hornímu hradu přimykala mohutná téměř čtvercová obytná věž o pěti patrech se schodištěm v severovýchodním nároží. V jejím zdivu se dochovaly četné zbytky ostění portálů a oken.
Zany, 10.3. 2006
