© Pavel Vítek 08/2006
Středem opatství a největší stavbou je trojlodní bazilika Panny Marie na půdorysu latinského kříže, s hranolovou věží a s pravoúhlým chórem. Z jižní strany k ní přiléhá pracovna, dále křížová chodba s rajskou zahradou, na něž navazuje dvoulodní kapitulní síň s refektářem. Všechny stavby jsou stavěny z místního pískovce, krytiny byly břidlicové, podlahy keramické s malovanými motivy pod glazurou. Teprve stavební úpravy z konce 14. století vedly ke zmírnění přísné řehole a k zavedení komfortu bydlení včetně vytápění. Dále směrem k jihovýchodu vede spojovací chodba do nemocnice, jež byla pro případ přenosných nemocí izolována od ostatního areálu. Stranou za ní směrem k jihovýchodu je patrová budova opatského domu. Na západní straně při bráně hlavního vstupu jsou dvě samostatná stavení. První byla hlavní fortna se stavením pro hosty. Druhá, rozlohou větší byla samostatná hospodářská jednotka, zahrnující obydlí, obilnou sýpku… číst dále
Jde o ruiny jednoho ze dvou nejstarších a největších anglických klášterů řádu cisterciáků. Opatství bylo založeno mnichy, kteří pocházeli z benediktinského kláštera v Yorku a přišli na pozvání tamního arcibiskupa Thurstana, který jim daroval pozemky a poskytl jim základnu ve své rezidenci v Riponu. Roku 1132 si vystavěli provizorní dřevěné stavby. Komplex 17 budov vybudovali podle stejných stavebních plánů jako Clairvaux, nejméně ve třech stavebních etapách rané gotiky. Opatství utrpělo za stoleté války a morové epidemie z let 1349–1350, při které zemřela asi třetina mnichů. Při poslední stavební etapě opatství kolem roku 1500 byla přistavěna několikapatrová věž. To ale řeholní pravidla sv. Bernarda zakazovala. Poslední mniši opatství opustili v listopadu roku 1539, když král Jindřich VIII. po sporu s papežem nařídil zrušení všech anglických klášterů. Roku 1540 byly stavby prodány a proměněny na hospodářské objekty.… číst dále
|
Přihlášení |
