Ečmiadzinská katedrála ve městě Vagharšapat v Arménii.
© Pavel Vítek 07/2008
Nyní chrám představuje souhrn několika arménských architektonických stylů. V sovětském období vliv katedrály, jako celého náboženského života v zemi, upadal, nicméně se získáním nezávislosti opět nabral na síle. Dnes je katedrála duchovním centrem všech Arménů a rovněž nejnavštěvovanějším místem v Arménii. Ečmiadzinská katedrála je de facto součástí klášterního komplexu, v němž se nachází i několik dalších chrámů a budov. Dnešní Ečmiadzinská katedrála má křížový půdorys s centrální kupolí se čtyřmi volně stojícími pilíři a čtyřmi apsidami, které jsou v interiéru polokruhové a v exteriéru polygonální. Centrální křížový pilíř rozděluje vnitřek chrámu na devět stejných částí. Současná podoba v mnohém odráží práci arménských malířů, kteří v 18. a 19. století na stěnách vyobrazili scény ze Starého zákon a arménské světce. Dřevěné dveře do katedrály byly vyřezány v Tbilisi roku 1888. Kamenná podlaha chrámu byla… číst dále
Ečmiadzinská katedrála je centrálním chrámem Arménské apoštolské církve. Katedrála je rovněž sídlem katholika všech Arménů a předpokládá se, že se jedná o vůbec nejstarší katedrálu na světě. Původní byl chrám postaven počátkem 4. století, již v letech 301‒303 n.l. Mělo se tak stát díky úsilí arménského světce Řehoře Osvětitele, kdy Arménie jako první stát na světě v roce 301 přijala křesťanství jako státní náboženství. Jádro současných budov pochází z let 483 – 484 n. l., kdy byl chrám přebudován po několika pustošivých perských nájezdech. I když nikdy neztratil na významu, díky dějinným peripetiím jeho role v některých stoletích kolísala a byla zanedbávána. S obnovou katholikosátu v roce 1441 však její role jako náboženského centra opět vzrostla a zůstala takovou do dnešních dnů. Katedrála se dočkala několika renovací. Zvonice byla k chrámu připojena v polovině 17. století, v roce 1868 přibyla ve východní části… číst dále
|
Přihlášení |
