
Vysoký kříž Donagh, známý také jako kříž svatého Patrika, stojí pod přístřeškem u silnice ve městě Carndonagh [Karndona] na severu Irska v hrabství Donegal. Město má přibližně 2 500 obyvatel. Nachází se ve vnitrozemí velikého poloostrova Inishowen [Inišón]. Místní obyvatelé používají pro město zkrácené jméno Carn. Za zhlédnutí stojí také hřbitov u anglikánského kostela Donagh, který stojí v sousedství kříže. Jsou tam zajímavé novověké náhrobky a kámen Marigold, což je bohatě zdobený sloup z 12. století.
Na poloostrov se dostaneme snadno přímým autobusem soukromého dopravce John McGinley z Dublinu se zastávkou na letišti. Více k podrobnostem o tomto dopravci viz pevnost Lenan.
století. Některé irské kříže mají bohatou výzdobu v podobě keltských propletenců a biblických výjevů. Kamenným křížům v Irsku předcházely bohatě vyřezávané dřevěné kříže. Všechny kříže byly vymalovány, nebylo tedy na první pohled znát, z jakého jsou materiálu. První kamenné kříže byly rytiny na plochých kamenných deskách, například kříž Fahan Mura, který se také nachází na poloostrově Inishowen. V případě kříže Donagh jde o vývojovou změnu, kdy byl celý přibližně 2,5 m vysoký kamenný monolit opracován do tvaru latinského kříže. Rohy v ramenech kříže jsou zaoblené. Nejstarší kříže mají vysoké zastoupení keltských propletenců na úkor biblických výjevů. Na západní straně kříže jsou pouze propletence. Východní strana má kromě nich ve dříku také rozměrnou postavu Ježíše Krista. Po jeho stranách jsou dvě menší postavy, patrně Panna Maria a svatý Josef. Pod nimi jsou vytesány další tři postavy. Kříž nemá patku, podobně jako v jiných případech mohl jeho dřík původně zapadat do samostatné kamenné patky. V průsečíku západní strany kříže je malý kruhový otvor. Dnešní literatura se k němu nevyjadřuje. Do otvoru mohl být zasunut dřevěný kolík, v tom případě by kříž sloužil zároveň jako sluneční hodiny. Dnešní západní strana kříže by proto musela být otočena k jihu. Případně mohlo jít o otvor k uchycení nějakého dřevěného nebo kovového ozdobného doplňku. Po obou stranách lemuje kříž dvojice čtverhranných kamenných sloupků, vysokých 0,8 m. Na východní straně jižního sloupku je vyryta postava se zvoncem v jedné ruce a knihou ve druhé. Pod touto postavou je dále patrná vodorovně položená hůl, postava proto může znázorňovat poutníka. Na opačné západní straně je jednoduchá rytina lidské tváře. Výzdoba je i na bočních stranách. Na severní straně je postava se zvířecí hlavou a kladivem. Na jižní straně je lidská tvář v hubě ryby. Severní sloupek ztvárňuje na dvou protějších stranách boční profily lidské postavy. Na východní straně je bojovník s mečem a štítem. Na západní straně je postava s harfou. Postava je interpretovaná jako král David. Na severní straně sloupku je reliéf ryby a ptáka, na jižní straně jsou spirály..
Irské kláštery z dob před příchodem klasických řádových klášterů ve 12. století jsou známy jako keltské kláštery. Sestávaly z volně stojícího kostela, nejdříve dřevěného a později kamenného. V jeho okolí žili mniši v kruhových chýších. Celek byl obehnán kruhovou nebo oválnou palisádou a příkopem. Původní dřevěný kostel byl později ve středověku nahrazen kamenným kostelem. Z něj se dochoval gotický portál z 15. století, druhotně osazený v kostele Donagh. Po anglonormanském (anglickém) obsazení Irska ve 2. polovině 12. století začaly keltské kláštery chátrat a nejpozději po reformaci v 16. století zanikly. Patrně v 7. století byl pro potřeby kláštera vytesán dochovaný bohatě zdobený kříž Donagh. Jeho výzdoba je stylově podobná ilustrační výzdobě rukopisného evangeliáře z Durrow, který může pocházet z poloviny 7. století. Odhad stáří kříže je založen na této podobě. Může tak jít o jeden z nejstarších dochovaných vysokých křížů v Irsku. Do 2. poloviny 20. století stál pod širým nebem na opačné severní straně silnice. Místní děti křídou zvýrazňovaly jeho výzdobu. V roce 1967 měl kříž s oběma bočními sloupky putovat na výstavu v Dublinu. Místní se proti tomu ale postavili. Nakonec byl alespoň přesunut na své dnešní místo pod dřevěný přístřešek..