Korintský průplav

Korintský průplav vedoucí Korintskou šíjí v Řecku.

© Pavel Vítek 09/2012

Celková délka kanálu je 6.346 m a je vykopán v úrovni moře, takže nejsou potřeba zdymadla. Šířka se pohybuje od 21,3 m do 24,6 m. Hloubka kanálu je 8 m. Boční stěny jsou vysoké 90 m a se sklonem 80° jsou téměř vertikální. Kanál umožňuje jednosměrný provoz pouze pro lodě o šířce 17,6 m, ve stejnou chvíli smí proplouvat pouze jediná loď. Strmé stěny průplavu způsobují časté sesuvy půdy a tím pravidelné uzávěry. Kanál je úzký, což činí navigaci lodi velmi obtížnou. Mezi dvěma vysokými skalními stěnami fouká silný vítr a rozdílné hladiny přílivu a odlivu v obou mořích způsobují silné proudy v průplavu. Ačkoliv by kanál ušetřil lodím 700 km cesty kolem Peloponésu, je jeho provoz velmi omezen a je využíván hlavně pro osobní lodě s turisty. Ročně tuto lodní cestu využije zhruba 11 tisíc převážně turistických lodí, nicméně byl zaznamenán i nárůst počtu lodí nákladních. Přes kanál prochází po mostech dvakrát železnice, čtyřikrát…  číst dále

Několik vládců ve starověku uvažovalo o prokopání pevninské šíje mezi Peloponésem a pevninským Řeckem. Prvním byl tyran Periander již v 7. stol. př. n. l. První pokusy opravdu prokopat Korintskou šíji byly až za císaře Nerona. Kanál byl vykopán přibližně v délce 700 m, tedy asi do jedné desetiny potřebné délky. Kopal se na stejném místě, kde leží v současnosti. Nero však rok po zahájení prací zemřel a na průplavu se nepokračovalo. Benátčané v roce 1687 po dobytí Peloponésu také uvažovali o prokopání průplavu, ale ani jim se nepodařilo s pracemi začít. Myšlenka Korintského průplavu byla obnovena, když Řecko získalo formální nezávislost na Osmanské říši v roce 1830. V roce 1869 prošel zákon povolující stavbu Korintského průplavu. Teprve v roce 1881 byla pověřena francouzská společnost Société Internationale du Canal Maritime de Corinthe postavit kanál a spravovat jej 99 let. Stavba byla oficiálně zahájena 23. dubna 1882.…  číst dále