
Nejvýznačnější a nejdominantnější historickou památkou středu kyperské Nikósie je bezesporu původně gotická katedrála sv. Sofie, přebudovaná v době osmanské nadvlády v islámský svatostánek, známý jako Selimova mešita (Selimiye Mosque).
Katedrála byla vystavěna ve středověku jako hlavní křesťanský svatostánek na celém Kypru a byla i největší. Její rozměry dosahují dodnes v interiéru 66 m na délku a 21 m na šířku.
Jelikož však bývalá katedrála leží v Tureckem okupované části Nikósie, je i nadále využívána jako mešita. Tomuto účelu byl přizpůsoben i vzhled exteriéru a interiéru katedrály. Ačkoliv zůstala stylově gotická stavba ve své hmotě nezměněna, byla původně bohatá gotická výzdoba fasády i interiéru zbavena všech ornamentů, soch a plastik, které odporují islámské víře. Naopak, původní průčelí bylo doplněno o dva vysoké symetrické minarety.
Mešita je turistům volně přístupná k nahlédnutí v otevírací době a nevyžadují se zde přílišně extrémní podmínky pro vstup turistů neislámské víry. Nutností je ponechání obuvi před budovou a ženy musí mít zakryté vlasy a ramena. Návštěvník může nerušeně obdivovat hmotu a štíhlost rysů gotické stavby, zbavenou všech forem středověké křesťanské zdobnosti.
křížové výpravě. Nepřesným odkazem na původní pojmenování byla katedrála zasvěcena sv. Sofii. Během 13. a 14. století byla stavba několikrát poničena zemětřesením, ale vždy následovně opravena. Významných proměn a oprav se katedrála dočkala na počátku 14. století za arcibiskupa Giovanni del Conteho. Tehdy byla dokončena hlavní loď s klenbou, fasády a baptisterium. Rovněž byla katedrála vymalována a doplněna o fresky a sochy. Slavnostně byly tyto práce dokončeny v roce 1326 a katedrála konsekrována a inaugurována. Přese všechno až po roce 1347 byl vystavěn vstupní portál, severozápadní věž a trojice vstupních oblouků průčelí, které ozdobily sochy králů, proroků, apoštolů a biskupů. V roce 1373 byla katedrála poškozena při obsazení Kypru Benátčany a následně ponechána napospas zemětřesením a neúdržbě. Dle výpovědí poutníků byla katedrální chór v troskách, sakristie byla zničená a hrobka náležející Hugovi III. Kyperskému byla poničena a jeho ostatky rozházené kolem v královském rouchu. Zlatý chrámový poklad byl ukraden Benátčany. V roce 1491 bylo Benátčany rozhodnuto o celkové opravě a rekonstrukci poničené katedrály, která byla částečně hotova již v roce 1507. Během Osmanského vpádu na Kypr se katedrála stala útočištěm mnoha obyvatel Nikósie a zároveň místem jejich masakru spolu s biskupem z Paphosu po dobytí města v roce 1570. Osmané následně z katedrály odstranili vše, co odporovalo jejich víře, ve stejném roce vystavěli dva vysoké minarety a zřídili z katedrály svou hlavní městskou mešitu. Kolem svatostánku byly následně zřízeny podle muslimské tradice instituce vzdělávání a tržiště. Stejný stav trvá dodnes pouze s tím rozdílem, že se mešita stala kromě hlavního svatostánku i výrazným turistickým lákadlem..