Výsledky hledání míst

Rozsáhlý židovský hřbitov, založený v polovině 17. století na pozemcích, které Židům věnoval hrabě Magnis. V 18. stol. na něj byly přeneseny náhrobky ze zaniklého starého hřbitova. Na ploše 5093 m2 se dochovalo cca 1500 náhrobků. Poslední pohřeb zde proběhl v padesátých letech 20. století.

Židovský hřbitov byl založen v letech 1878–1879. Součástí areálu bývala i obřadní síň a byt hrobníka, tyto budovy však zanikly. Za 2. sv. války byl hřbitov zdemolován nacisty, v 90. letech 20. století prošel rekonstrukcí. Do dnešních dob se zachovalo celkem 86 náhrobků z období 1880–1934.

Hřbitov vznikl v polovině 19. století, užíván byl místní židovskou komunitou do druhé světové války. Má rozlohu 1475 m2, dochovalo se na něm cca 50 náhrobků, nejstarší z konce 19. století, nejmladší z roku 1928. Na hřbitově jsou pohřbeni příbuzní hudebního skladatele Gustava Mahlera.

Hřbitov o rozloze 1183 m2 byl založen v 17. století. Dochovalo se cca 100 náhrobků, nejstarší je datován rokem 1687. Část nejstarších náhrobních kamenů je zazděna do hřbitovní zdi. Hřbitov byl užíván do počátku 2. světové války, poté chátral. Je jen těžce přístupný, obklopený soukromými pozemky.

Židovský hřbitov u Drmoulu je doložen od roku 1676 a leží ve svahu Panského vrchu západně od obce.

Židovský hřbitov založen na poč. 19. stol. Zachováno kolem 200 náhrobků. V novější části hřbitova většina náhrobků chybí. Nejstarší náhrobek je z r. 1831. Na hřbitově se pohřbívalo do r. 1935. Židovský hřbitov zapsán do seznamu kulturních památek r. 1966.

Židovský hřbitov na jižním okraji obce založen v 17. stol., i když údajně se tu pohřbívalo již r. 1523. Nejstarší náhrobky s hebrejskými nápisy pocházejí z období baroka, nejmladší z počátku 20. stol. Hřbitov s márnicí obehnán ohradní zdí z lomového kamene. Od r. 1958 chráněn jako kulturní památka.

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov v Habrech byl založen snad ve 14. století, ale spolehlivě je doložen až první polovině 17. století. Má zachovalé, postupně opravované náhrobní stély. Márnice a ohradní zeď jsou zatím pobořeny. Hřbitov leží západně od města v polích, na okraji rybníčka.

Židovský hřbitov založený po r. 1760. Po zániku židovského osídlení před 2. světovou válkou chátral. Kompletně zrekonstruován v letech 2010-2011. Nyní obsahuje něco přes 100 zachovalých náhrobků, převážně z období druhé poloviny 19. stol. až do 2. světové války.

Židovský hřbitov pocházející z první třetiny 19. stol. Utrpěl značné škody v období nacistické okupace a chátral i následující desetiletí do r. 1989. Zrekonstruován v r. 2004, nyní obsahuje 36 náhrobků převážně z 2. pol. 19. stol.

Židovský hřbitov u vsi Neznašov založen v první polovině 18. století. Zachováno přibližně 250 náhrobků a zrekonstruovaná márnice z r. 1858 s dochovaným kamenným obřadním stolem k omývání zemřelých.

Židovský hřbitov v Kolodějích nad Lužnicí založen v době kolem r. 1700. Je tu asi 270 náhrobků, přičemž nejstarší je datován do r. 1705. Poslední pohřeb se zde konal v r. 1943. Márnice na hřbitově zbořena stejně jako synagoga. Majetek Židovské obce v Praze.