Výsledky hledání míst

Socha postavena k tisíciletému výročí smrti sv. Vojtěcha. Socha je komplikovaně zdobená. Podstavec rozdělen na čtyři partie. Na posledním socha sv. Vojtěcha. Na hlavě má biskupskou mitru. V pravé ruce drží biskupskou berlu. Sochu vysvětil papež Jan Pavel II.

Socha sv. Vojtěcha na náměstí nedaleko bývalé radnice pochází z roku 1802. Na třístupňové podestě a podstavci stojí světec v klasickém ikonografickém pojetí, s plnovousem, žehnající, s mitrou na hlavě a oděný v biskupský oděv, v levé ruce drží knihu řádových pravidel a přidržuje biskupskou berlu.

Socha sv. Vojtěcha z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera. Stojí nalevo od pomníku obětem světových válek, nedaleko fary. Součást hodnotného souboru soch českých světců na Mariánském náměstí. Socha žehnajícího světce s mitrou na hlavě stojí na hranolovém podstavci.

Socha patrona plavců svatého Vojtěcha na skalce nad břehem Labe mezi Dolním Žlebem a Čertovou Vodou na katastru Prostředního Žlebu pochází z 18. století, na soklu nese dataci 1756. Lodníci se zde loučili a vítali s vlastí.

První zmínka o obci z r. 1349. V r. 2012 instalována nová socha svatého Floriána. Dosud byl sv. Florián jen jako obraz v kapli. Socha vyrobena podle toho obrazu. Sbor dobrovolných hasičů v Ludéřově založen r. 1892.

Socha svatého Petra pochází z počátku 19. století. Doklad lidové zbožnosti. Autor není znám. Socha světce v nadživotní velkosti. V pravé ruce železný kříž, levá ruka tiskne k hrudi knihu. Nad sochou plechová stříška. V seznamu kulturních památek od r. 1967.

Pravděpodobně barokní pískovcová socha bohyně stojí v rohu parčíku, obklopujícího dominantní sochu Jana Žižky z Trocnova na historickém náměstí, jež nese jeho jméno. Původně stávala na vrcholu půlkruhového altánu v ohradní zdi zámku v Žákách. Na toto místo, na novodobý podstavec, umístěna v r. 2002.

Lidová sochařská práce z 18. století nadprůměrné hodnoty s bohatou výzdobou. Zhotovena na náklady místního občana. Datována rokem 1781, od roku 2006 památkově chráněna.

Socha Ukřižování čili krucifix na podstavě z r. 1778 je příkladem pozdně barokní sochařské práce na Broumovsku. Od roku 1995 je zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Vrcholně barokní socha odpočívajícího Krista z roku 1730. Vrcholová socha představuje sedícího Zbičovaného odpočívajícího Krista v podživotní velikosti obvyklého ikonografického typu. Nad sochou Krista se nalézá ohýbaná krycí plechová stříška.

Socha Zmrtvýchvstání Krista stojí u kostela Panny Marie Pomocné. Vznikla v pol. 18. stol. Velmi hodnotné sochařské dílo. Postava Krista je ve výrazném kontrapostu. Hlava mírně přikloněna k pravému rameni, vzhlíží vzhůru. Na seznamu kulturních památek od r. 1964.

Sochy Herkulů z r. 1757, původně z hejčínského cukrovaru, dnes v Bezručových sadech v Olomouci.

Galerie šesti soch pod zámkem. Jsou to sochy sv. Josefa, sv. Jana Evangelisty, sv. Jana Nepomuckého, sv. Václava, Panny Marie Bolestné a Ježíše na kříži.

Sochy sv. Antonína Paduánského z 2. poloviny 18. století a sv. Jana Nepomuckého pravděpodobně z roku 1791.

Barokní sochy sv. Dominika a Gottharda z 18. století před těšanskou historickou kovárnou jsou památkově chráněny od roku 1958. Doplňuje je od roku 2020 dřevořezba Maryša od Svatopluka Formana z Bzence.