Výsledky hledání míst

Žulová barokní boží muka z r. 1766 (dle datace na soklu) mají podobu typickou pro tuto část Vysočiny. Osmiboký nízký dřík vychází z hranolového soklu a je zakončen římsou. Na ní je čtyřboká kaplice zakončená projmutým jehlancem a kamennou koulí s jednoduchým křížem. Památkově chráněna od roku 1958.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Žulová sloupková barokní boží muka z roku 1681. Na hranolovém soklu je letopočet, monogram IKTAZ a erb s korunou o třech cípech. Heraldické znamení je nezřetelné. Dřík je čtyřboký, okosený, kaplice má půlkruhově zaklenutí s plochými výklenky. Na vrcholu má kamennou kouli a kovaný dvouramenný kříž.

Zděná, bohatě členěná barokní boží muka v dominantní pozici u zaniklé cesty do Nové Cerekve. Jejich přesné stáří není doloženo, podle letopočtu 1642, který byl objeven při rekonstrukci v roce 2009 lze spekulovat o tom, že jejich vznik souvisel s událostmi třicetileté války. Opravena v l. 2009-2010.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Žulová boží muka z roku 1735. Nevýrazný sokl přechází v čtyřboký dřík s okosenými hranami. Čtyřboká kaplice s půlkruhově zakončenou mělkou čelní nikou stojí na jednoduché profilované římse. Kaplice končí jehlancovou stříškou s koulí a tepaným dvojitým křížem. Památkově chráněná od roku 1958.

Nedatovaná kamenná boží muka, dle tvarosloví snad pozdně gotická či renesanční. Mají nízký osmiboký dřík, který je zakončen čtyřbokou kaplicí. Ta má v přední části hrotitě zaklenutou (dnes zasklenou) niku a po bocích nečitelné nápisy. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Žulová barokní boží muka z roku 1767, hodnotná kamenická práce s bohatým architektonickým členěním. Zužující se dřík s nízkou patkou je zdobený kanelováním. Dřík stojí na soklu hruškovitého tvaru. Kaplice je prolomená třemi prázdnými nikami a završená kamennou koulí. Památková ochrana od roku 1958.

Barokní žulová boží muka nejistého stáří. Dle údajů Národního památkového ústavu jsou raně barokní z roku 1698, datace na památce uvádí rok 1777. Boží muka mají nízký kamenný sokl, čtyřboký pilíř, čtyřbokou kaplici a kovový kříž s netypickou širokou patkou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Zděná boží muka z 18. století mají mohutný hranolový dřík na nízkém soklu. Dřík zdobí dvě řady mělkých výklenků nad sebou, dolní niky jsou výrazně vyšší než horní. Výklenky jsou odděleny římsou a jsou po všech 4 stranách stavby. Na vrcholu mají jehlancovou, plechem pokrytou stříšku a kovový křížek.

Jednoduchá barokní žulová boží muka z roku 1698 jsou umístěna v zámeckém parku. Mají nezdobený hranolový dřík na mírně rozšířeném hranolovém soklu. Na profilované římse je čtyřboká lucerna mělkými nikami na třech stranách a s obtížně čitelným nápisem na straně čtvrté. Památkově chráněna od r. 1958.

Barokní kameno-cihlová čtyřboká boží muka u Vícova jsou dokladem lidového stavitelství ze druhé poloviny 18. století. Od r. 1958 je tato drobná sakrální stavba památkově chráněna.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.

O historii nebo stáří této drobné sakrální stavby nejsou žádné bližší informace. Jedná se o udržovaná zděná čtyřboká boží muka s obrázky světců v nikách, která byla postavena pravděpodobně v 18.-19. století.

Pozdně barokní venkovská boží muka u školního statku při silnici na Jevíčko pocházejí z 18. století. V r. 1958 byla tato drobná a jednoduchá sakrální stavba zařazena mezi kulturní památky ČR.