Výsledky hledání míst

Vrcholně barokní pilířová boží muka z r. 1705 jsou mistrovským umělecko-řemeslným dílem pravděpodobně z dílny louckého kláštera ve Znojmě. Kaplice je bohatě zdobena reliéfy světců. Původně stávala v hraničním pásmu jižně od Šatova, roku 1987 byla umístěna před kostel sv. Linharta v Havraníkách.

Barokní boží muka zřejmě z 18. století byla v r. 2011 rozebrána a posunuta o 2 m od krajnice vozovky na pozemek obce Ústín. Dne 2.6.2011 stavbu posvětil těšetický farář Jan Kulíšek.

Boží muka byla postavena roku 1647 nákladem Matouše Eisenbarta, manžela příbuzné stonařovského faráře Jernonýma Reidmillera. Restaurována byla roku 1996. Žulovým božím mukám chybí vrcholový kamenný kříž, na kapličce se zachoval letopočet a německý nápis.

Zděná omítnutá hranolová boží muka jsou drobnou lidovou stavbou asi z poloviny 18. století stojící na valeně podklenutém soklu. Prvně doložena na I. vojenském mapování-josefském.

Sloupková pozdně gotická boží muka v prostoru návsi. Datována okolo roku 1500. Památkově chráněná.

Pilířová boží muka na okraji vesnice, stojící u silnice, směrem na Záblatí. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Kamenná sloupková boží muka u silnice mezi Rychnovem u Nových Hradů a Mezilužím. Typ užívaný v 16. století. Dřík patrně pozdně gotický, kaplice novější. Památkově chráněná.

Poměrně nízká nedatovaná boží muka. Typově odpovídají obdobným památkám v okolí z 19. či 20. století. Jsou žulová, mírně širší sokl je dnes téměř pod úrovní terénu. Dřík je čtyřboký, kaplice jen mírně rozšířená, s mělkými nikami. Kovový kříž na vrcholu má nezvyklý tvar. Nejsou památkově chráněná.

Černovír je bývalá obec, dnes část města Olomouce. Boží muka pocházejí z druhé poloviny 19. stol. Ve 20. stol zdevastována. Ve 21. stol. jejich obnova. Nově instalovány obrazy.

Kamenná sloupková boží muka, dle vzhledu pravděpodobně barokní, stávala původně v Dlouhé Stropnici. Mají toskánský sloupek, hranolová kaplice má na všech stranách mělké, trojúhelníkovitě zakončené niky s moderní výzdobou. Na vrcholu je kovový jednoramenný kříž. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Zděná hranolová boží muka byla postavena zřejmě v 18. století. První doklad o drobné sakrální stavbě na tomto místě je již na I. vojenském mapování - josefském probíhajícím v letech 1764-1768 a 1780-1783.

Zvláštně pojatá dřevěná boží muka na kamenném sloupu stojící na návsi u parkoviště; krytá stanovou stříškou a vrcholící kovovým hrotem s makovičkou. Doba vzniku nezjištěna.

Žulová barokní Boží muka z roku 1668. Dolní část tvoří žulový podstavec , na něm stojí čtverhranný sloup s jednoduchou kapličkou s mělkými nikami. Na kapličce je vyryt rok vzniku a písmena KTFXS. Zakončení je tvořeno kamennou koulí s křížkem. Boží muka jsou zapsána v seznamu chráněných památek.

Drobná sakrální památka. Stojí v polích. Není doloženo, kdo a kdy tato boží muka postavil. Odhaduje se na přelom 18. a 19. stol. Základna je čtvercový sokl z opracovaných žulových kvádrů. Samotné tělo vyzděno z cihel. Tradiční ukázka jihočeské lidové sakrální architektury. V minulých letech prošla památka opravou.

Nacházejí se na rozcestí Slavonice - Dolní Němčice. Kamenná pozdně renesanční, datovaná do roku 1606. Zřízená na objednávku dačického měšťana. Na masivním zdobeném kvádru je vztyčený toskánský sloup, na němž je umístěna kaplice ve tvaru lucerny, krytá stříškou s kamenným křížkem. Památkově chráněná.