Výsledky hledání míst

Kostel Panny Marie Sněžné v Čejkovicích je v jádru pozdně barokní architektura, přestavěná v roce 1855 a potom v letech 1910-1912. Nyní kostel filiální v římskokatolické farnosti Oleksovice s pravidelnými bohoslužbami. Památkově chráněn jen v letech 1958-1987, nyní již bez ochrany.

Klasicistní kostelík z let 1838–40, postavený zřejmě podle projektu Antonína Onderky, stavitele řádu německých rytířů, pravděpodobného autora projektu celých lázní. Stavba je vybavena jednotně řešeným soudobým zařízením.

Dvouvěžový novogotický kostel Panny Marie Vítězné nechala postavit na místě staršího kostela sv. Ondřeje Štěpána z r. 1303 kněžna Rohanová v letech 1846 - 50. Kostel trojlodní, ukončení presbytářem. Pozoruhodností kostela jsou varhany.

Stavba kostela Panny Marie Vítězné zahájena r. 2000. Vysvěcení provedeno17. srpna 2002. Skládá se z kostelní lodi a samostatně umístěné věže, zakončené křížem. Ve věži zvonová stolice pro tři zvony. Vchod do kostela, oltář a věž umístěny v jedné ose.

Poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné vznikl v letech 1704-1730 postupným rozšiřováním kapličky z r. 1622 s kostnicí. Projekt kostelní kopule, ambitů a nárožních kaplí je dílem Jana Blažeje Santiniho.Od r. 2007 je při kostele zřízen ženský klášter benediktinek s mezinárodní komunitou.

Farní novorománský kostel Panny Marie, Královny posvátného růžence se nachází v Ostravě-Hrabůvce v Metodějské ulici. Byl postaven v letech 1908-1910. Konají se v něm pravidelné bohoslužby.

Kostel poprvé postaven ve 12. stol. Přestavěn byl v 15. a 16. stol. Vitrážová okna instalována v 19. a 20. stol. Katedrálou se stal r. 1914. V r. 1983 kompletní rekonstrukce. V letech 1994 a 1995 instalovány varhany. Ve věži umístěno 13 zvonů.

Pozdně gotický kostel je třetí svatyní na tomtéž místě. Ze starší stavby se zachovala hlavní věž (1466–79). Síňové trojlodí se stavělo od r. 1502 téměř celé 16. století (síťové a hvězdicové klenby lodí 1545–6). Novogotické úpravy v 19. století.

Někdejší luterský kostel v Hrádku nad Nisou vznikl ve slohu saské novorenesance v letech 1900–1. Po roce 1945 jej převzala československá církev husitská, kromě bohoslužeb se zde konají i koncerty a další kulturní akce.

Jednolodní špitální kostel Pokory Panny Marie, později sv. Alžběty, založil r. 1364 Jan Očko z Vlašimi. Za husitských válek pobořen, poté opraven a sloužil podobojí. Za třicetileté války znovu poškozen, pustl a 20. dubna 1776 se zřítil. Na jeho místě později stála škola a ještě později hostinec.

Původem gotický kostel z 1. pol. 13. stol. Z té doby je dochována dvojice portálů. Barokně přestavěn v l. 1729-1731, v té době postavena věž. Na barokní varhany z pol. 18. stol. zde hrával český hudební skladatel J. J. Ryba, autor České mše vánoční. U kostela stojí barokní fara a kaplanka.

Katolický barokní kostel z let 1774-1779 stojí na severovýchodním návrší v obci Rusava.

Projekt novogotického kostela vypracoval Václav Wittner. Na jaře r. 1909 byly stavební práce zahájeny. Základní kámen posvětil kroměřížský probošt Dr. Antonín Cyril Stojan. Dne 24. září 1911 byl chrám Povýšení svatého Kříže vysvěcen Dr. Karlem Wisnarem. V r. 2000 prohlášen za kulturní památku.

Kostel v Mistrovicích pochází z r. 1844. Jednolodní stavba v klasicistním provedení, na západním průčelí věž. Vnitřní vybavení z doby vzniku kostela. Při severní straně sakristie. Průčelí členěno. Loď s valenou klenbou s lunetami. Kazatelna pozdně barokní. Kostel zapsán do seznamu památek r. 2001.

Římskokatolický kostel Povýšení sv. Kříže je raně barokní stavba z let 1648-1652 patrně podle projektu Carla Luraga. Nyní kostel farní s pravidelnými bohoslužbami a od roku 1958 též chráněná kulturní památka ČR.