Výsledky hledání míst

Současný klasicistní chrám vznikl v místech staršího kostela v letech 1806-1813. Donátorem stavby byl banskobystrický biskup G. Zerdahelyi. Plány vypracoval kněz řehole piaristů Florián Dom. Dne 14. září 1812 na svátek Povýšení svatého Kříže chrám posvětil biskup G. Zerdahelyi.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže z let 1715-1717 vznikl přestavbou starší poutní kaple sv. Františka Xaverského. Později byl přestavěn a rozšířen o věž. Kostel je sakristií propojen se sýpkou, která pravděpodobně byla první obytnou a správní budovou jezuitského statku.

Venkovský kostel gotického původu z poloviny 14. století barokně upraven a dostavěn v 2. polovině 17. století. Regotizován r. 1881 Františkem Schmoranzem. Filiální kostel v římskokatolické farnosti Hrochův Týnec.

Barokní kostel Povýšení sv. Kříže vznikl nad původní gotickou hradní kaplí sv. Kateřiny r. 1724 při přestavbě hrabětem z Valdštejna. Při hloubení základů byl v zemi nalezen kříž patrně z husitské doby, proto mu byl nový kostel zasvěcen. Kostel od r. 1857 farní, nyní filiální ve farnosti Beroun.

Raně gotický původ kostela v Prádle z 13. století dokládá dochovaný presbytář. Při vnější barokizaci gotické stavby byla přistavěna věž. Loď prodloužena a věž zvýšena r. 1882. Zařízení vesměs novodobé. Nyní kostel filiální ve farnosti Nepomuk.

Barokní kostel vznikl v letech 1768-1770, zřejmě rozšířením starší kaple z r. 1766. V r. 1775 byl areál rozšířen o faru, zbudovanou již v klasicistním slohu. Varhany byly do kostela přeneseny kolem r. 1786 ze zrušeného kláštera trinitářů v Trnavě.

Klasicistní farní kostel Povýšení sv. Kříže postavený v letech 1800-1801 byl 2. srpna 1801 slavnostně posvěcen. V 19. a 20. století probíhaly rekonstrukce.

Na dnešním Dolním předměstí je doložen dřevěný kostel kolem r. 1500. Ten byl na počátku 18. století stržen. Na jeho místě byl roku 1752 postaven současný zděný barokní kostel Povýšení sv. Kříže. Koncem 18. století byla přistavěna věž. Hlavní oltář je z 18. století a vytvořil jej J. Kramolín.

Původně středověký kostel, připomínaný poprvé roku 1359 prošel četnými přestavbami (1654 po požáru, 1753 přistavěna věž, 1802, 1808). Z gotické stavby se zachovaly obvodové zdi a několik kamenických prvků, klenba presbytáře barokní.

V místě zřejmě dřevěného předchůdce z poč. 16. stol. nechal majitel panství Ladislav Velen ze Žerotína v l. 1602-4 postavit pozdně goticko-renesanční hřbitovní kostel, stavitelem byl Oldřich Balzer z Nisy. Po r. 1653 byl kostel barokně upraven. Od r. 1958 patří mezi chráněné památky ČR.

Pseudorománský kostel byl postaven v letech 1852–53 snad v místě starší sakrální stavby (ves připomínána už roku 1275). Jednolodní stavba s polygonálním závěrem, sakristií na jižní straně a hranolovou věží s jehlancovou střechou v západním průčelí. Od r. 1958 chráněnou kulturní památkou ČR.

Původní gotický kostel v Chanovicích byl postaven v pol. 13. stol. Za husitských válek opuštěn, činnost obnovena koncem 15. stol. Chanovskými z Dlouhé vsi přestavěn r. 1688. Stavebně upraven r. 1717, kdy jej získal Ferdinand Jáchym Rumerskirch. R. 1781 poškozen požárem. Opraven v 19. a ve 20. stol.

Filiální pozdně barokní kostel Povýšení sv. Kříže v Újezdě pochází z let 1777-1779 a stojí na místě gotické stavby zaniklé po husitských válkách. Významně byl obnoven a novobarokně vybaven počátkem 20. století, z r. 1902 pocházejí též nástěnné malby a oltářní obraz od prof. Karla V. Maška.

Kostel postaven v letech 1815 až 1820. Jedna z nejčistších sakrálních empírových staveb v Čechách. Věž se třemi zvony (dva ze zaniklé kaple sv. Jana Nepomuckého) přistavěna koncem 19. století. Malířská výzdoba od Viléma Kandlera. Rekonstruován v letech 1935 a 2004-2004.

Původně gotický farní kostel, roku 1737 přestavěn po požáru barokně. Jednolodní stavba s obdélníkovým presbytářem, se sakristií a oratoří po straně. Vysoké vstupní průčelí je zakryto budovou bývalé radnice a samostatně stojící zvonicí. V interiéru jsou malby Jana Vysekala z konce 19. století.