Výsledky hledání míst

Původně barokní hranolová boží muka z 2. poloviny 18. století. V průběhu 20. století zničena; obnovena znovu v roce 2007.

Kamenná boží muka u vsi Lhota pocházejí z roku 1730 a od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Kamenná boží muka před kostelem sv. Tomáše jsou ze 17. století. Jedná se o běžný typ kamenných pilířových božích muk. Hranolová kaplička je opatřena třemi nikami, v nichž je výmalba zobrazující Veraikon, trnovou korunu a hřeby s písmeny INRI na nápisové pásce a kříž zdobený drapérií.

Velmi jednoduchá, patrně pozdně barokní boží muka mají podobu typickou pro tuto část Moravy. Jsou to kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou jehlancovitou stříškou a kamenným křížem. Lucerna není zdobena reliéfy. Rovněž na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Pozdně gotická žulová boží muka z doby kolem roku 1500.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Boží muka v barokním stylu, rok pořízení neznámý. V místě je údajně hrob vojáků armády ruského cara Alexandra I. z roku 1805. Železný kříž vyroben starostou Fr. Dostálem. Muka jsou církevním majetkem.

Žulová barokní sloupková boží muka z 1. poloviny 18. století v podobě typické pro tuto část Vysočiny. Mají hranolový sokl zdobený rytými rámy, nezdobený sloupek a jsou zakončena masivní hlavicí, kaplicí členěnou mělkými nikami a kovovým dvouramenným křížem. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Boží muka v podobě žulového sloupu mají ráz renesanční kamenické práce, pocházejí však pravděpodobně až ze 17. století. Na dříku mají reliéfní znak Dichtrichštejnů. Na vrcholu je plechový latinský kříž se siluetou barevně zdobené Piety, pravděpodobně z 19. století. Památka je chráněna od roku 1958.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.

Trojboká zděná boží muka s potlačenou funkcí kaplice z 18 století. Mají rozšířený sokl se segmentovanými výklenky. Dřík je robustní, na každé straně jsou vysoké, půlkruhově zaklenuté výklenky, zdobené moderní výmalbou. Boží muka v Pocoucově jsou památkově chráněná od roku 1958.

Boží muka byla postavena v 2. polovině 18. století. Mají neobvyklý šestiúhelníkový půdorys, horní část tvoří zastřešená hlavice s výklenky. Boží muka, stavěná nejčastěji ve tvaru jednoduchého pilíře či sloupu měla symbolizovat sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus.

Pozdně gotická boží muka zřejmě lidového umělce z r. 1596. Od roku 1958 patří mezi chráněné kulturní památky ČR. Zchátralá boží muka byla roku 2012 celkově zrekonstruována. Polygonální sloup na hranolovém podstavci nese čtyřbokou hlavici s reliéfy Kristova utrpení přecházející v kamenný kříž.

Boží muka z 2. poloviny 19. století na východním okraji městyse Ostrov u Macochy.

Novodobá boží muka nechala v r. 2018 postavit rodina Pospíšilova z Vojnic. V nice na čelní straně je kovová tabulka s vyobrazením Panny Marie Svatokopecké a nápisem.