Výsledky hledání míst

Pozdně barokní kostel postavený v l. 1807–9 nákladem knížete Jana z Liechtensteina. Jednolodní orientovaná sazba z odsazeným trojboce zakončeným kněžištěm má v západním hranolovou věž s obdélnou předsíní. Při presbytáři od jihu sakristie, od severu depozitář. Mobiliář převážně klasicistní.

Kostel založen roku 1349. Za husitských bouří vypleněn a pobořen. Důkladná přestavba v 1. pol. 16. století. Obdélná stavba s opěráky. Hranolovitá dvoupatrová barokní věž s ochozem. Zařízení z doby vrcholného baroka. Kostel v seznamu nemovitých kulturních památek.

Románský kostel z přel. 12/13. stol. cca 1340 goticky přestavěn (závěr s transeptem, malby). V pramenech poprvé 1341. Úpravy v pozdní gotice, renesanci (věž 1616, zvony 1597, 1612), baroku (1635 kaple, 1696 nová okna, 1693 hlavní oltář, 1762 věže a sakristie). 1770 poškozen bleskem, vzápětí opraven.

Novobarokní kostel nahradil r. 1905-6 zbořenou nevyhovující gotickou svatyni. Upravován v l. 1923, 1934, 1971-1973, 1979-1985 a 2004-2008. Neorientovaná stavba s lodí ve tvaru kříže, hranolovou věží v průčelí a odsazeným půlkruhem zakončeným závěrem s pravoúhlými přístavky sakristie po stranách.

Původně filiální raně gotický kostel, snad z přelomu 13. a 14. století. V roce 1365 je kostel uváděn jako farní. Loď kostela byla rozšířena v 15. století, jižní předsíň doplněna v 16. století. Roku 1673, 1734 a 1768 byl opravován. Poslední výraznější úpravy proběhly ve 2. polovině 19. století.

Původně gotický kostel ze 14. století (zachována klenba presbytáře) prošel barokní přestavbou. Pozoruhodným motivem je točité schodiště pro zvoníka u severního boku presbytáře, které umožňovalo výstup do věžice nad vítězným obloukem.

Kostel ve formách opožděného a rustikalizovaného baroka nahradil v letech 1803–14 původní dřevěnou svatyni, připomínanou poprvé roku 1581. Po roce 1945 s celým městečkem zchátral, v současnosti prováděny nejnutnější zajišťovací opravy.

Na místě původního gotického kostela ze 14. století, na východním okraji města, byla v r. 1722 postavena jednolodní orientovaná barokní novostavba s osovou dispozicí, s hranolovou věží na západní straně. Kostel prošel do 19. století několika úpravami, které však nesetřely jeho barokní vzhled.

Kostel, který byl údajně vystavěn mnichem rajhradského kláštera Juríkem (†1209), zakladatelem Hranic. První písemná zmínka o kostelu je z r. 1492 a dále r. 1595 a 1781, kdy byl stavebně upravován. Na hlavním oltáři je obraz Narození Panny Marie z r. 1781. Na bočním oltáři je obraz od J.H.A. Gallaše.

Renesanční či ještě starší kostel, v l. 1699–1709 barokně přestavěn. Jednolodní budova s odsazeným a uzavřeným kněžištěm, po obou stranách lodi kaple sv. Trojice a Panny Marie Bolestné. V kostele výstavné náhrobky rodu Švábeniců, cenný mobiliář.

Na místě staršího kostela, připomínaného poprvé ve 14. století, byla v roce 1884 postavena rozložitá jednolodní novorenesanční stavba s hranolovou věží v ose západního průčelí, příčnou lodí a oblou apsidou. Naposledy opravena v letech 1958–59, nedávno obnovena fasáda horní části věže.

Původní raně gotický kostel, založený po roce 1260, pravděpodobně již tehdy v podobě trojlodní baziliky s příčnou lodí. Přestaven na poč. 15. stol. a znovu po roce 1550, kdy vznikly pozdně gotické síťové a hvězdové klenby. V 17. stol. upraven barokně. V l.1898 - 1908 regotizován Josefem Fantou.

Gotický kostel, postaven před r. 1363. Pobořen za husit. válek, obnoven po r. 1511 (Jindřich Albert z Kolovrat). Zpustošen za 30leté války, opraven r. 1740 - přistav. věž a příčná loď (Karel Josef Hildprant z Ottenhausenu). R. 1825 obnoven. Náhrobníky a oltář. obraz ze 17. stol., zař. novogoticky.

Původně gotický kostel (připomínán 1360) důkladně přestavěn barokně v letech 1754–58 (J. J. Fortini), poté vybaven jednotným rokokovým vnitřním zařízením. Dominanta obce i širokého okolí, obklopena funkčním hřbitovem, u jehož brány socha sv. Jana Nepomuckého z poloviny 18. století. Nedávno opraven.

Kostel postavený v I. polovině 15. století na místě starší svatyně (mistr Jaklík a jeho syn Václav) byl po částečném zřícení renesančně obnoven 1584–85 (V. Vogarelli). Současná podoba výsledkem regotizace, provedené 1894–97 podle Mockerova projektu Rudolfem Štěchem.