Výsledky hledání míst

Žulová boží muka z první třetiny 18. století. Hranolový dřík vyrůstá z mírně rozšířeného soklu a nese čtyřbokou kaplici s mělkými nikami, se stříškou s koulí a křížem na vrcholu. Jsou typickým příkladem drobné barokní sakrální architektury na Jihlavsku a od ledna 1973 jsou památkově chráněna.

Nízká kamenná pilířková nedatovaná boží muka, dle vzhledu asi z konce 19. či začátku 20. stol. Podstavec mají stejně široký jako dřík, dřík a kaplice jsou vytesány z jednoho kusu žuly. V mělkých obdélných nikách jsou moderní obrázky. Na vrcholu je dvouramenný kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Hodnotná barokní sloupková boží muka byla vytvořena dle datace na soklu v roce 1693. Stojí na vysokém hranolovém soklu, zdobeném rytými rámy, nápisy s chronogramem a datací. Mají oblý dřík, který je nepatrně vypuklý do soudkovitého tvaru, hranolovou kapličku s nikou. Památkově chráněna od roku 1958.

Pozdně renesanční boží muka nechali vystavět Sebastian Meixner s manželkou Marií, roz. Stadlerovou r. 1602. Později pravděpodobně povalena a znovu vztyčena. Zdobí je nezřetelné erby rodin Meixnerů a Stadlerů z Wolfersgrünu. Kolem železná ohrádka patrně z 19. století. Památkově chráněná od r. 1958.

Kamenná pozdně gotická boží muka z roku 1579 stojí v Nádražní ulici, při jedné z historických přístupových cest do města. Na čtverhranném dříku je plastický (vinařský) znak. V jejich okolí bývalo pohřebiště při morových epidemiích. Rovněž je v jejich okolí doložen dobytčí trh.

Pilířová boží muka z mušlového vápence ze druhé třetiny 17. století. Na podstavě stojí štíhlý čtyřboký pilíř, ukončený slepou kaplicí s kónicky se zužující stříškou, přecházející v masivní kříž. Ve středu kříže je reliéf trnové koruny a srdce se třemi hřeby. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Tříboká zděná boží muka asi z 18. stol. Sakrální stavba je v těchto místech poprvé doložena na I. vojenském mapování - josefském z let 1764-1783. V nice na čelní straně je obraz Panny Marie s Ježíškem.

Cihlová boží muka pocházejí z konce 18. nebo z 19. století. Postupem času zchátrala a hrozilo jejich zřícení, roku 2011 byla obnovena.

Obílená žulová pilířková boží muka ze 17. století stojí na nevýrazném válcovitém podstavci. Dřík je šestiboký, zakončený výraznou stupňovitou krycí deskou. Nízká kaplice s mělkou obdélnou nikou je kryta asymetricky umístěnou stříškou s dvojitým kovovým křížem. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Asi 100 metrů od kostela v Plumlově stojí boží muka. Vznikla patrně v polovině 18. století.

Kamenná boží muka stojící u silnice ze Šejb do rakouského Harbachu. Datována na podstavci do roku 1902. Na čtyřbokém podstavci je umístěn okosený hranolový dřík, zakončený na výšku obdélnou kaplicí se štítky. Na třech stranách (kromě zadní) mělké niky se svatými obrázky. Nejsou kulturní památkou.

Drobná sakrální stavba z 2. poloviny 18. století postavená ve stylu vrcholného baroka. Za 2. světové války byla silně poškozena. Rekonstrukce proběhly v r. 1971 a 2017.

Masivní gotizující kamenná pilířková boží muka s prvky božích muk trhosvinského typu vznikla patrně v polovině 17. století. Chybí jim patka, mají hranolový dřík, kaplici s velkou nikou a novodobý kříž. Na současné místo byla přenesena v 70. letech 20. století. Památkově chráněná od května 1958.

Nízká žulová boží muka z roku 1828, doplněna o novodobý reliéfní obrázek sv. Markéty. Tato Boží muka na mírném návrší nad Borovany, u silnice na Růžov jsou památkově chráněná.