Výsledky hledání míst

Pozoruhodnou dřevěnou zvonici vedle kostela v Sudoměři postavil tesař Jan Wolf z dubového dřeva bez použití kovových hřebů r. 1616. Konstrukce je dosud původní, jen šindelová krytina byla vyměněna v letech 1933 a 1967. Dva ze tří historických zvonů byly zrekvírovány za 1. světové války.

Pozdně gotická hranolová zvonice z přelomu 15. a 16. století, v baroku upravena. Mohutná, samostatně stojící zvonice je zastřešena stanovou střechou zakončenou cibulkou. Kryta je dřevěným štípaným šindelem. Dnešní vchod má jednoduché kamenné ostění, snad z doby barokní úpravy.

Pozdně gotická zvonice byla postavena přibl. r. 1500. R. 1861 byla silně poničena požárem, proto byla r. 1909 obnovena v moderním stavebním stylu, z původní věže byla zachována spodní část. Kolem r. 1900 byly na věž instalovány hodiny. Ve zvonici jsou zavěšeny zvony kostela Navštívení Panny Marie.

Mohutná dřevěná zvonice neobvyklého osmibokého půdorysu s jehlancovou střechou završenou lucernou v areálu farního (dříve i klášterního) kostela Nejsvětější Trojice. Doba stavby není známá, pravděpodobně v 16. nebo 18. století.

Šestiboká vzpěradlová dřevěná zvonice s hrázděnou obvodovou zídkou z konce 16. stol., se zvony z let 1587 a 1599. Je považována za nejcennější pozdně gotickou zvonici v České republice, která nemá obdobu ani v evropském měřítku.

Zděná hranolová zvonice z roku 1575, postavena nákladem vdovy po měšťanu Jiřím Kahounovi. Býval na ní zvon mistra Brikcího z Cinperka z doby výstavby zvonice. Po zrušení hřbitova přenesen, dnes je na věži kostela Povýšení Svatého Kříže.

Zvonice byla u bývalého brandýského bratrského sboru postavena v letech 1574–7, tedy v době, kdy už patřil katolíkům. Dnešní vysoká hranolová zděná stavba z roku 1753. Fasády bohatě členěny římsami a pilastry, cibulová báň s lucernou.

Hranolová zděná zvonice byla v jihozápadním koutě někdejšího hřbitova u kostela Panny Marie postavena roku 1594 italským stavitelem Simonem de Paret. Byly na ni přeneseny zvony z I. poloviny 16. století. Součást dochovaného kostelního areálu.

Samostatně stojící hranolová zvonice byla barokně upravená po požáru v roce 1737. Dnešní vzhled je výsledkem přestavby v roce 1857, kdy při požáru ztratila zvonice makovici a získala jehlanovou střechou. Na západní stěně jsou erby držitelů zdejšího panství Schönburg – Schwarzenbergů a Paradysů.

Osmiboká stupňovitá dřevěná zvonice, poprvé doložená soupisem z roku 1754, možná její mladší následovnice. Nasazena na hřbitovní zeď u jižního vstupu do malebného kostelního areálu.

Hranolová zvonice ze 16. stol. je zděná s bedněnou vrchní částí, krytou šindelovou střechou. Dochovány dva zvony (z 1. pol. 16. stol. a z r. 1564). Sekera zaseknutá ve špičce střechy připomíná místní legendu. Zvonice, vestavěná do ohradní zdi hřbitova, tvoří vstup do hřbitovního areálu s kostelem.

Zvonice u kostela Stětí Jana Křtitele pochází asi z 16. stol. Jedna nejstarších zvonic v Čechách. Dřevěná hranolová stavba na zděné podezdívce. Stojí v rohu bývalého hřbitova. Původní zvony z let 1823 a 1853 zrekvírované za 1. svět. války nahrazeny v r. 1957 novými.

Renesanční čtvercová zvonice u špitálního kostela sv. Alžběty v Čáslavi, postavená zřejmě v druhé polovině 16. století, dochovaná v původní podobě bez dalších významných přestaveb.

Zvonice neznámé doby vzniku: buď byla součástí areálu vlastnického kostela ve vsi Mnichov, nebo byla postavena až v baroku. Tehdy vzniklo dnešní horní patro. Součást malebného kostelního areálu.

Zděná barokní zvonice z doby kolem roku 1700. Na čtyřboké přízemí s kostnicí nasedá oktogonální zvonové patro, završené cibulovou helmicí s hodinami. Stojí v severní části zdi někdejšího hřbitova kolem debřského kostela. Opravena v 70. letech 20. století.