Výsledky hledání míst

Barokní socha z poloviny 18. století. Pravděpoobně dílo Jana Jiřího Schaubergera. Nachází se mezi Bartolomějským náměstím a zámkem.

Socha z roku 1747 před západním průčelím farního kostela. Od tradičních zobrazení patrona zpovědního tajemství a ochránce před pomluvami ji odlišuje zejména převrácený džber s vytékající vodou, na kterém stojí, a podstavec bohatě zdobený reliéfy.

Socha pochází z první třetiny 19. stol. Klasicistní, autorsky neurčená svatojánská socha na trojdílném podstavci s netypicky tvarovanými volutovými křídly. Světec v klasickém postoji, v kanovnickém rouchu, v mírném kontrapostu. Na ruce krucifix. Socha r. 1994 prohlášena kulturní památkou.

Pozdně barokní socha sv. Jana Nepomuckého z r. 1775 stojící při cestě z centra obce na hrad Lukov. Kolem soubor 200 let starých lip.

Bohatě vybavená socha barokního patrona Čech stojí od roku 1737 západně pod hornojiřetínskou farou. Kromě vlastního světcova zpodobení zaujmou dobře zachovalé reliéfy z jeho legendy (mučení, zpověď královny Žofie, shození z pražského Kamenného mostu), umístěné na třech bocích šestibokého soklu.

Barokní socha světce z mušlového vápence na bohatě dekorovaném podstavci s latinským nápisem v ozdobné kartuši. Situovaná na prostranství naproti obecnímu úřadu nedaleko kostela Jména P. Marie a vodního mlýna. Kvalitní sochařská a kamenická práce z roku 1741 pořízena Simonem Edlerem ze Slupi.

R. 1722 socha sv. Jana Nepomuckého postavena na mostku přes Ploučnici. Později umístěna v městském muzeu. Od r. 2019 socha umístěna u křižovatky na vjezdu do města. Socha restaurována. Světec zobrazen v kanovnickém rouchu, biret má nasazený na hlavě. V náručí krucifix. Pět hvězd okolo jeho hlavy.

Socha byla umístěna nad peřejnatý úsek Vltavy r. 1722. R. 1890 restaurována, r. 1908 nahrazena novou sochou (Č. Vosmík). Po dokončení Slapské přehrady r. 1954 přesunuta na nové místo (původní zaplaveno). R. 2012 společností Willyteam na pův. místo pod vodou spuštěna nová socha sv. Jana (Petr Váňa).

Socha sv. Jana Nepomuckého je barokní plastika z 18. století. V roce 2010 zrestaurována. Vedle sochy umístěna obnovená dřevěná zvonička T. G. Masaryka, původně zbudovaná v roce 1937.

Socha světce stojí na zatravněném ostrůvku Malého náměstí. Na třech osmibokých stupních podesty se zdvihá bohatě reliéfně zdobený a členěný sloupovitý podstavec, na jehož soklu je nápis s datováním: "AFS ANNO 1730". Na vrcholu podstavce je vztyčena pískovcová socha světce v klasickém ztvárnění.

Socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1861 s replikou dobové závěsné lucerny a kamenná kašna z roku 1885 se nacházejí v severovýchodním koutě náměstí. Díla zřejmě místních sochařů (kameníků) vycházejí i přes časový odstup z osvědčených barokních vzorů.

Socha původně stála v opuštěné zahradě naproti faře u kostela sv. Jana Křtitele. Na soklu stojí asi 0,5 m vysoká soška. Na podstavci nápis „R 1809“. Socha nikdy nebyla kulturní památkou, její stav po dlouhou nebyl ideální. Oprava sochy provedena v letech 2003 – 2004.

Pískovcová socha, tehdy blahoslaveného Jana Sankandra vznikla roku 1877 na místě, kde byl 10. února 1620 dopaden evangelickými stavy.

Vrcholně barokní světecká socha sv. Jana Sarkandra. Pochází z r. 1725. Na soklu stojí světec v rozevlátém kněžském rouchu a s biretem na hlavě. V pravici svírá knihu. Levá ruka je zdvižena. Od r. 1964 socha zapsána do seznamu kulturních památek. R. 2004 restaurována.

Kamenosochařská práce sakrálního charakteru z 30. let 18. stol. Materiál sochy pískovec. Na kamenném nízkém soklu socha sv. Jiljí v poustevnickém rouchu s laní. Kvalitní sochařská práce. Socha památkově chráněna od r. 1981.