Výsledky hledání míst

Pomník v podobě litinového kříže s masivním podstavcem s nápisem, který připomíná vojáka 71. pěšího pluku c. k. armády padlého zde v poslední bitvě prusko-rakouské války, ve které bylo 15.7.1866 Rakousko poraženo. Pomník je součástí naučné stezky "Po stopách bitvy u Tovačova 1866".

Památník obětem střelby do lidí demonstrujících proti hladu a za skončení války 26.4.1917. Sochu dělníka vytvořil r. 1933 sochař Jan Tříska.

Žulový pomník byl postaven r. 1926 k uctění obětí 1. světové války. Po 2. světové válce byl přeměněn na památník osídlení oblasti neněmeckým obyvatelstvem. Zmizela z něj jména cca 60 padlých, německé nápisy i symbol válečného kříže. Nahradil je nápis „BÍLÁ HORA ODČINĚNA 1945“ a reliéf E. Beneše.

Žulový pomník, na kterém je vytesán válečný kříž a nápis "Ehre den Toten!". Jména padlých v 1. sv. války se nedochovala. Po r. 1989 přidána deska s nápisem: "Zum Gedenken der Gefallenen und Vermissten Kamaraden 1914-1918 1939-1945 Sinetschlag." Pomník stojí na původním místě v zcela zaniklé obci.

Moderní kamenosochařské dílo využívající jako podstavu kamennou nádrž bývalé kašny (1862?). Stojí v severní části náměstí. Autorem pomníku klatovský sochař Vilém Glos. Slavnostní odhalení 7. září 1924. V roce 1949 památník doplněn o pamětní desku připomínající padlé a umučené ve 2. světové válce.

Kamenný pomník stojí v parku před kostelem sv. Mikuláše. Je ve tvaru kvádru a stojí na schodišťovém podstavci, jehož součástí je i socha ležícího lva.

Pomník padlým v 1. svět. válce je vytvořen ze světlé žuly. Na přední straně jsou dvě desky ze světlého mramoru - jedna s nápisem „Nie wieder Krieg!“, druhá se 43 jmény místních mužů padlých ve válce. Po 2. světové válce byl pomník poškozen a chátral, obnoven byl bývalými rodáky po roce 1989.

Mohutný žulový pomník připomíná 130 třešťských obětí první světové války. Jeho autorem byl Cyril Hájek, zhotovila jej kamenická dílna třešťského velkostatku. Slavnostně odhalen byl 6. května1934, původně naproti radnici. Pomník je evidován jako vojenské pietní místo pod číslem CZE6105-8555.

Pomník ve tvaru stély s plastikou Božího oka a s litinovým křížem na vrcholu stojí nad šachtou s pozůstatky cca 25 neznámých rakouských vojáků, padlých při bojích o Kohoutův dvůr v roce 1866.

Pomník postavený ve 20. století na památku padlým ve světové válce. Stojí v obci Dvory nad Lužnicí.

Malý památník byl postaven na připomenutí padlých v prusko-rakouské bitvě, která se odehrála 15. 7. 1866 u Tovačova. Památník připomíná, že na místě spočívají ostatky 108 rakouských a jednoho pruského vojáka.

Pomník padlým v I. světové válce vytvořil pro pnětluckou náves roku 1924 sochař E. Zelenka. Postkubistické dílo ve formě stylisovaného kalicha či palcátu připomíná 27 občanů obce, kteří zahynuli na evropských bojištích.

Mramorový pomník obětem válek z let 1848 a 1866 nechal r. 1898 vytvořit Sbor vojenských vysloužilců v Chudeříně. R. 2008 byl pomník v havarijním stavu sejmut. Díky skupině nadšenců v čele s p. Josefem Čtvrtníčkem a s pomocí města byla vytvořena a dne 30.4.2010 slavnostně odhalena replika pomníku.

Pomník básníka Petra Bezruče vytvořil ak. sochař a malíř Karel Otáhal. Pomník byl odhalen r. 1967. Bronzová socha v nadživotní velikosti stojí na mramorovém podstavci. Petr Bezruč, vl. jménem Vladimír Vašek (1867–1958), žil v Kostelci od r. 1939. Získal si věhlas básnickou sbírkou Slezské písně.

Pomník před rodným domem našeho nejúspěšnějšího stíhače 2. světové války plk. Josefa Františka.