Hledání podle parametru - roudnice nad labem

Ocelový most na kamenných pilířích z let 1906–10 stojí na místě nejstaršího kamenného mostu přes Labe v Čechách, dokončeného roku 1340 a zničeného za třicetileté války.

Židovská čtvrť na severozápadě Roudnice vznikla počátkem 17. století přenesením původního ghetta z míst kapucínského kláštera. Dochována synagoga, starý hřbitov a řada domů z 18.–19. století.

Zcela zdevastovaný areál nejmladšího roudnického židovského hřbitova se nachází na západním okraji města. Založen byl roku 1890, používán ještě po II. světové válce. Později rozkradeny téměř všechny náhrobky, vypálena obřadní síň (1985).

V sousedství bývalého popraviště nechal postavit kapli, zasvěcenou patronu odsouzenců k smrti, majitel roudnického panství Filip Hyacint z Lobkovic ve letech 1726–8. Dílo O. Broggia vyzdobil freskami V. V. Rainer.

Pozdně barokní kaple někdejšího špitálu byla postavena u bývalé Pražské brány jihozápadně od roudnického náměstí v letech 1776–7. Obnovena roku 1983, přístupná o letních víkendech.

Mlýn postaven v r. 1738. Svému sloužil téměř až do konce 19. století. Po povodni r. 1890 značně poškozen. V r. 1908 demolován a vystavěna kopie barokní stavby. Budova mlýna zapsána do seznamu památek r. 1964.

Druhý nejstarší kapucínský konvent v Čechách byl postaven v l. 1615–28 v místě původního roudnického ghetta. Kostel sloužil i jako lobkovická hrobka. Klášter zrušen 1950, kostel 1952. Objekt poté využívala armáda, dnes prázdný a chátrající.

Nejstarší části pivovaru v Roudnici pocházejí ze 70. let 17. století. Velkými přestavbami prošel ve II. polovině 19. století, výroba zastavena 1975, poté sklady. Od března 2010 zřejmě postupně demolován.

Kaplička sv. Václava z 19. století v empírovém slohu. Posazena na pilíři s pilastry. Opatřena výklenky a zdobena trojúhelníkovým štítem.

Kostel ČCE byl postaven v l. 1908-09 podle projektu arch. A. O. Kuhlmanna (stavitel Hádl). Z finančních důvodů bylo upuštěno od plánované přístavby věže a fary, věž byla dodatečně přistavěna r. 1938. Dva zvony ze tří byly zrekvírovány za 2. sv. války. R. 1998 provedena částečná rekonstrukce kostela.

Barokní centrální kapli postavil roku 1718 A. Ritz na paměť obětem moru. Má půdorys na průniku kruhu a sférického trojbokého trojúhelníku, kopuli kryje zvonová střecha. Bez vnitřního zařízení, obnovena po roce 1990.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Vysoká zděná věžovitá stavba z r. 1715 (snad O. Broggio) na místě starší dřevěné. Zachovány zvony z l. 1541 a 1619. Původní cibulovou báň nahradil v 19. století nízký stan s lucernou. Stojí na návrší západně od Hlásky a jižně od mariánského kostela.

Josef Hora se narodil se v Dobříni, vystudoval práva. Vstoupil do redakce Práva lidu, pak do Rudého práva. Po rozchodu s komunisty přešel k publicistice. Zemřel krátce po osvobození, pohřben na vyšehradském Slavíně. Jmenován prvním národním umělcem. Je nositelem Řádu Tomáše Garrigua Masaryka.

Vývěr železitého pramene, který dal jméno pozdějšímu městu Roudnice, z barokní ohradní zdi zahrady někdejšího augustiniánského proboštství.