Hledání podle parametru - litoměřice

V prosté kapli na hradbách je socha Panny Marie, dar německé rodiny Hahnových z r. 1882. Kaple nyní stojí v centru parku zřízeného r. 2008 a od r. 2012 pojmenovaného po býv. prezidentu Václavu Havlovi. V parku je od října 2012 zdařilá Havlova busta, dílo místní sochařky Alžběty Kumstátové.

Rozhledna postavena r. 1910 podle návrhu architekta Krause. V r. 1990 městem Litoměřice zprivatizována. R.1992 kompletně rekonstruováno a zpřístupněno. Po změně majitele dlouho uzavřeno. Po opravě rozhledna v péči spolku Ichthys a omezeně zpřístupněna, restaurace uzavřena.

Dům postavil před rokem 1564 A. Balli pro rodinu Divišovských. Později majetkem královského rychtáře, od roku 1650 deskový, opatřen nápisem Salva guardia. Od roku 1726 v majetku obce, po roce 1850 sídlo městského úřadu. Později hotel.

Nad původním kostelem vznikla 1654–1731 mohutná kolej a kostel Zvěstování Panny Marie podle projektu obou Broggiů. Jesuitům sloužila do 1773, pak kněžský seminář, strojně početní stanice ČSD a sídlo stavební firmy. Kostel patří zdejší galerii.

Bronzová socha K. H. Máchy byla v Litoměřicích slavnostně odhalena dne 21.11.2010. Socha od J. V. Myslbeka měla být v Litoměřicích již před 100 lety - byla ale umístěna v Praze na Petříně (r. 1912) a její kopie se Litoměřice dočkaly až r. 2010. Od pražské sochy se odlitek liší tím, že nemá věnec.

Původní gotický dům byl pozdně renesančně přestavěn kolem roku 1600. Pod oknem druhého patra je štítek s rodovým znakem.

Dvoupatrový dům postavený kolem r. 1500, upraven renesančně, přestavěn v 19. století. Zachována gotická dispozice se střední zdí, mázhausem a zadní komorou. V místnostech původní klenby, portály. V patře dřevěný kazetový strop ze zámku v Prunéřově.

Hranolová hradební věž byla součástí městského opevnění. V letech 1360-1380 vybudována jako součást nových hradeb, postavených v souvislosti s rozšiřováním města. R. 1705 byla věž přestavěna v horní části na barokní vyhlídkový pavilon, zvaný Jezuitská hvězdárna. Od r. 2012 je zde Muzeum loutek.

Místo kostela, postaveného po ustavení kapituly 1057 a několikrát přestavěného, postavil nový chrám D. Orsi. Statické problémy zabránily stavbě věží a vedly k výměně cihlové klenby za korkovou. Výjimečný celek raně barokní stavby a zařízení.

Původní románský kostel snad z 12. století sloužil pro osadu Zásada, která se stala předměstím hrazeného města. Poškozen za třicetileté války, nový objekt z let 1691–1708 postavili otec a syn Broggiové. Obklopen bývalým hřbitovem.

Blok původně manýristických patrových domů na jižní straně Dómského náměstí. Dnešní podoba z přelomu 19. a 20. století, většinou prázdné. V nejvýchodnějším sídlí dómská farnost.

Na místě dvou starších domů postavil v letech 1537–9 mistr Pavel jednu z prvních renesančních radnic v Čechách. Úpravy po požárech, 1852 puristická oprava J. Krannera. 19. 4. 1916 se zřítila střední část průčelí, opravena s použitím betonových prvků.

Náhrobek slavného básníka K. H. Máchy, pohřbeného v Litoměřicích 8.11.1836. Náhrobek z dílny Františka Linna byl nad hrobem postaven v dubnu 1846, zejm. péčí Karla Havlíčka Borovského. R. 1861 k němu přibyl novogotický kenotaf. R. 1938 byly básníkovy ostatky převezeny na vyšehradský hřbitov v Praze.

Novogotická vila Pfaffenhof (lidově Fafák) postavená na místě vinařské kaple svatého Mikuláše ze 14. století, zrušené za Josefa II. Po roce 1945 zchátrala, započatá oprava po roce 1990 (nové stropy) nedokončena, volně přístupný objekt pracuje k rozpadu.

První Máchův pomník v Litoměřicích zbudován r. 1936 ke 100. výročí básníkova úmrtí. Jeho autorem sochař a medailér Václav Blažek. Pomník umístěn u budovy místního divadla. Ke 200. výročí Máchova narození r. 2010 postavena ještě kopie Myslbekova pražského pomníku u cesty na Mostnou horu.