Výsledky hledání míst

Pískovcová plastika sv. Prokopa z poloviny 18. století na náměstí v Orlíku nad Vltavou - Starém Sedle.

V Dračích skalách při zelené turistické značce je Prokopská jeskyně se soškou sv. Prokopa z roku 1735.

Socha sv. Prokopa v Polici nad Metují z dílny Ferdinanda Maxmiliána Brokoffa byla vytvořena kolem r. 1706. Ve městě instalována od r. 1746 a na dnešním místě od r. 1857. Restaurována r. 1997.

Socha ze 3. čtvrtiny 18. stol. od neznámého autora. Světec v životní velikosti stojí na čtyřbokém podstavci, v dolní části rozšířeném. Oblečen je v poutnickém šatě, v ruce drží poutnickou hůl a na zádech mu visí poutnický klobouk. U nohou má psa s chlebem v mordě. Památkově chráněná od roku 1958.

Socha sv. Šebestiána stojí na vysokém hranolovém podstavci. Sokl ukončuje profilovaná vysazená římsa. Barokní dílo z 1. pol. 18. stol. Autor neznámý. Šebestián pažemi připoután ke kmeni stromu. Tělo v lehkém kontrapostu. Kvalitní vrcholná barokní plastika.

Barokní socha sv. Šebestiána z první pol. 18. století od neznámého autora. Původně stávala u domu U Harantů na Starém Městě pražském, který byl zbořen r. 1884 v souvislosti se stavbou Staroměstské tržnice. Na současné místo ji nechal přenést tehdejší kanovník vyšehradské kapituly Mikuláš Karlach.

Barokní socha sv. Šebestiána z 1. poloviny 18. století od neznámého autora. Je možné, že její vznik souvisí s činností barokních sochařů v nedalekých Hrotovicích. Račická plastika zobrazuje světce v jeho typické póze, uvázaného u sloupu a probodaného šípy.

Barokní socha sv. Šebestiána od neznámého autora byla vytvořena v roce 1714. Původně stávala u domu č. 456 v ulici Jahnové (později 5. května).

Barokní socha v Čechách nepříliš známé světice na vyvýšenině nad nivou Bobřího potoka. Postavena roku 1705 na náklady novozámeckých Kouniců. Dílo neznámého autora nadprůměrné kvality.

Socha sv. Tomáše z r. 1873. Na hranolovém podstavci niky s reliéfy sv. Tomáše, sv. Rocha a Panny Marie Bolestné. Kamenná socha světce v mírném kontrapostu. Památka místního významu, není kulturní památkou zapsanou v seznamu památek. Před sochou smírčí kříž.

Socha sv. Václava, barokní dílo z poloviny 18. století od neznámého autora. Pískovcové sousoší na podstavci s volutovými křídly. Na čelní straně reliéf smrti sv. Václava. Světec na vysokém zdobeném podstavci. V levé ruce drží kopí, pravou rukou se opírá o štít. Památkově chráněno od r. 1966.

Pozdně barokní socha světce v tradičním ikonografickém provedení vytvořena r. 1762. Po stranách šňůrky střapců, vpředu medailon s rokajovými motivy. Světec se pravou rukou se opírá o žerď praporu, v levici má maršálskou hůl, na hlavě knížecí korunu. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Barokní socha na vysokém hranolovém podstavci přimykající se k průčelí domu. Původ v první polovině 18. století od neznámého autora. Na čelní straně vyniká třířádkový zlatě obtažený nápis. Ve vrcholu pískovcová socha sv. Václava v životní velikosti. Světec oděný v knížecí roucho. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní pískovcová socha z konce 18. stol. Autor neznámý. Na čtvercové základně úzký hranolový sokl. Stěny zdobeny rytými obdélníky. Svatý Václav vyobrazen jako rytíř s pláštěm a knížecí korunou na hlavě. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.

Socha sv. Václava stojí na kamenné zdi u domova pro seniory. Byla postavena roku 1870. Domov byl původně klášter Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restauraci této sochy a dalších soch v obci provedl restaurátor Pavel Mrověc.