Výsledky hledání míst

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého z roku 1759 v jihovýchodním nároží náměstí. Podstavec je o 40 let mladší.

Pískovcové rokokové sousoší z roku 1752, autorem je Jan Antonín Quitainer.

Barokní sousoší z let 1717–1720 od Františka Bauguta. Trojboký podstavec zdobený reliéfy je doplněn sochami světců – Jana Nepomuckého, Jana Křtitele, Prokopa a Josefa. V roce 1838 byla kolem postavena empírová kašna.

Sousoší svatého Jana Nepomuckého se třemi anděly, nesoucími symboly zpovědního tajemství (zrcadla) a víry (krucifix) bylo na netolickém náměstí vysvěceno roku 1738. Chronogram udává datum 1746 (snad rozšíření či oprava). Dílo neznámého sochaře z okolí.

Sousoší svatých Jana Nepomuckého a Antonína Paduánského bylo na místo východně od kostela v Českých Zlatníkách přemístěno ze zaniklé vsi Dolní Jiřetín. Zde stávalo u silnice a pochází z roku 1739.

Sousoší sv. Václava a Jana Nepomuckého k sobě otočených zády z r. 1735. Podstavec na každé straně s reliéfem. Sochy v podživotní velikosti. Sv. Václav zobrazen ve zbroji, pravou ruku na prsou, sv. Jan Nepomucký esovitě prohnutý s hlavou mírně nakloněnou. V seznamu kulturních památek od r. 1996.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého s anděly vzniklo pravděpodobně mezi lety 1730–1740. Jeho autorství není jisté, dle podobnosti se stylem M. F. Jäckela je připisováno regionálně významnému sochaři Josefu Dietrichovi. Sousoší tvoří jednu z dominant náměstí a je od roku 1958 památkově chráněno.

Barokní sousoší z roku 1746 nechal zhotovit sokolovský arciděkan Jan Stephelin. Socha světce je doplněna soškami andílků. Na trojbokém podstavci jsou reliéfy, znázorňující výjevy z legendy o sv. Janu Nepomuckém.

Pískovcové sousoší pochází z 18. století. Dílo z období dynamického baroka. Sv. Ludmila se sklání k malému Václavovi. Oba mají na hlavách knížecí koruny. Sousoší památkově chráněno od roku 1965.

Barokní sousoší sv. Peregrina Laziosi bylo postaveno r. 1761 v lese při silnici ze Žihle do Rabštejna nad Střelou na náklad hraběte Maxmiliána Václava Lažanského, majitele panství Manětín, Rabštejn nad Střelou a Lubenec, jako projev vděčnosti za uzdravení z těžkého zranění po pádu z koně.

Rokokové pískovcové sousoší světců v podživotní velikosti na mohutném podstavci. Autorem je pravděpodobně kameník Vích z Potštejna. Světci jsou znázorněni jako římští vojáci. Sousoší tvoří dominantu vstupu do zámeckého areálu Nové Hrady na začátku příjezdové rampy. Chráněno od roku 1958.

Sousoší sv. Víta v kotli z roku 1749 při zámku, který po něm nese název Svatovítský. Sv. Vít patron mimo jiné také kovářů, z doby kdy byla v okolí Broumova těžena a zpracovávána železná a měděná ruda.

V parčíku západně od kostela sv. Vendelína. Datováno L.P. 1920. Na vysokém podstavci s nápisovou deskou v průčelí a ve vrcholu se sousoším Panny Marie, sv. Josefa a malého Ježíška.

Sousoší významně dotváří nástupní prostor k hlavnímu vchodu do kláštera a sousedního klášterního a farního kostela sv. Petra a Pavla. Na podstavci s podnoží a římsou je vztyčen kamenný kříž s krucixem a sochou P. Marie Bolestné. Kolem je kamenná balustráda. V kartuši na podstavci letopočet 1751.

Trojice kamenných soch světců z mušlového vápence, stojící na jednom žulovém podstamentu barokního tvarosloví, který je členěn na tři vertikální části, nad nimiž jsou jednotlivé sochy umístěny. Sousoší pochází z roku 1733 a je pravděpodobně dílem českobudějovického sochaře Josefa Dietricha.