Výsledky hledání míst

Barokní pískovcová socha patrona hasičů, kominíků a kovářů sv. Floriána z r. 1745 od vídeňského sochaře J. K. Schletterera stojící v centru obce u hlavní silnice před areálem bývalého hospodářského dvora. Světec je tradičně v podobě římského vojáka ve zbroji hasícího vědrem hořící dům.

Kulturní památka v obci Ohrozim, zdařilá socha sv. Floriána z pískovce z roku 1828.

Barokní socha sv. Floriána z poloviny 18. století je kulturní památkou připisovanou moravskému sochaři G. Fritschovi. Také je nejvýznamnější památkou ve vsi Oplocany. Nachází se před bývalým velkostatkem ze 17. století. Nedávno byla nově zrestaurována.

Barokní socha sv. Floriána z r. 1768 stojí v centru obce Nákla na takzvaném Okolisku. Původně stála na jeho okraji, ale při celkové rekonstrukci návsi r. 2014 byla socha přemístěna do jeho středu.

Barokní socha sv. Floriána u silnice před domem čp. 29. Datace na soklu 1740. Socha světce z mušlového vápence, v životní velikosti na profilovaném podstavci; ztvárněn v klasickém pojetí. Památkově chráněná.

Barokní kamenosochařská podoba světce datovaná 1723. Autor neznámý. Socha sv. Floriána na vysoké podezdívce. Postava v uvolněném kontrapostu. Na čelní straně podstavce česky psaná prosba ke sv. Floriánovi s letopočtem 1723. Kvalitní barokní sochařská práce. Socha zapsána seznamu památek r. 1964.

Socha světce z doby kolem r. 1740 provedena v tradičním ikonografickém zobrazením v mírně podživotní velikosti, oděná do rozevlátého roucha. Světec oděn jako římský voják, levou rukou vylévá malé vědro s vodou, v pravé drží korouhev s křížem. Socha zapsána do seznamu památek r. 1963.

Pískovcová socha svatého Floriána z roku 1900 nahradila na bučovickém náměstí starší sochu stejného světce. V 50. letech 20. století byla socha spolu se sousoším Cyrila a Metoděje přemístěna ke kostelu, na náměstí se obě skulptury vrátily někdy kolem roku 2021.

Pískovcová socha z r. 1869 provedena podle dobové lidové řezbářské tvorby. Světec zaujímá vzpřímený postoj téměř bez kontrapostu. Vykulené oči jsou upřené na kolemjdoucího. Velmi výrazné detaily. Od r. 1958 na seznamu kulturních památek.

Kamenosochařská práce z r. 1733. Na čtvercové desce stojí socha světce v podživotní velikosti. Oděn v šat římského legionáře. U levého boku má vědro s vodou, kterou lije na hořící dům. Materiálem sochy je pískovec. Socha výtvarně doplňuje intravilán. Zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1973.

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní skulptura z r. 1746. Na základnu dosedá vysoký hranolový podstavec s bočními volutami. Na čelní straně znak rodu Salmů–Neuburgů. Socha světce v obvyklém vyobrazení římského setníka v mírně nadživotní velikosti. Kamenická práce v duchu vrcholného baroka památkově chráněna od r. 1964.

Socha sv. Floriána pochází z roku 1852. Světec stojí v kontrapostu, pravá noha pokrčena, v šatě římského vojáka, s praporcem v levé ruce. U pravé nohy hořící dům, v pravé ruce putýnka s vodou. Na soklu nápisy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Původ sochy v 18. stol. Stojí na hranolovém, zděném a omítnutém podstavci. Světec je oděn do krátké vojenské tuniky. V pravé ruce drží nádobu, ze které vylévá vodu. Má uraženou levou ruku. Příklad barokního lidového umění. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1966.

Pozdně barokní socha sv. Floriána z r. 1767 od neznámého sochaře. Postava světce má tradiční podobu římského vojáka. Stojí na bohatě zdobeném soklu. V přední části je reliéf sv. Jana Nepomuckého, v zadní nápis: "Heiliger [Florian]/ [bitt fűr uns]/ [1767]". Památkově chráněná od r. 1958.