Výsledky hledání míst

Barokní socha sv. Josefa z 1. pol. 18. stol. V oválné kartuši z volut a akantů latinský náboženský nápis k sv. Josefovi. Socha sv. Josefa s dítětem v ruce. Na přední straně podstavce latinský nápis s letopočty obnovy. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Vápencová barokní socha na žulovém podstavci z r. 1735 od F. A. Jelínka z Kosmonos, kterou hradil pekař Jakub Kolovrátek, svědek na sochařově svatbě. Zobrazuje sv. Josefa v nadživotní velikosti, s Ježíškem v náručí, doprovázeného dvojicí andílků sedících na podstavci. Památkově chráněná od r. 1958.

Barokní socha z r. 1710. Na hranolovém podstavci stojí střední soklová část. Nad kartuší socha sv. Josefa s Ježíškem. Světec oděný v barokně zprohýbané a rozlámané drapérii. Hlavy obou postav mají ve vrcholu zasazeny pruty pozlacených svatozáří. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Josefa je kvalitním příkladem vrcholně barokního sochařství. Na základu vyzděném z cihel trojboký podstavec. Na přední stěně podstavce oválná akantová kartuše s nápisem. Světec stojí na oblacích s hlavičkami andílků. V náručí drží oběma rukama Ježíška. Zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1964.

Socha sv. Josefa s Ježíškem zdobí kamennou zeď u domova pro seniory. Postavena r. 1870. Domov pro seniory byl původně klášter pro sestry Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Restaurátor Pavel Mrověc provedl odbornou rekonstrukci sochy sv. Josefa a dalších soch ve Sloupnici.

Socha původně stávala v zámku, r. 1930 přenesena na dnešní místo. Podstavec tvoří vysoký obdélný sokl zakončený římsou. Na podstavci salmovský znak. Na nízkém plintu stojí postava apoštola. Socha má výšku 1,5 m. Je zapsána do státního seznamu kulturních památek r. 1964.

Volná replika barokní sochy sv. Judy Tadeáše, vytvořená v r. 2024 Janem Brabcem. Původní plastiku zakoupil r. 1788 rolník František Drvota z č.p. 28 ve zrušeném klášteře na Bílé Hoře v Praze. Stávala u polní cesty severozápadně od obce. Zničena byla r. 1973, na místě zůstal barokní podstavec..

Hodnotná pískovcová socha světce od neznámého umělce z 1. poloviny 18. století.

Kamenná barokní socha stojí v poutní aleji. Kvalitní barokní sochařská práce. Střední římsa překryta mohutnými volutami, nad nimi hlavy andílků s křídly. Světec je oblečen do dlouhých nařasených šatů. V pravé ruce drží obrázek hlavy Krista. Památkově je chráněno od r. 1964.

V srpnu 2020 byla na lesním rozcestí mezi Tuchoměřicemi, Přední Kopaninou a Horoměřicemi na původní podstavec instalována replika barokní sochy sv. Juliány z r. 1734, zničené za bouře r. 1867. Sochu světice podle dochované hlavy a nákresu zhotovil restaurátor Jiří Genzer.

Barokní socha zhotovená na zakázku Marie Antonie z Liechtenštejna. Datovaná rokem 1722. Ikonograficky značně ojedinělá sochařská práce. Památkově chráněná.

Socha sv. Klementa Marii Hofbauera se nachází na terase před kostelem Navštívení Panny Marie. V pořadí 1. ze 7 soch svatých směrem od budovy bývalé školy. Světec v charakteristickém rouchu redemptoristy; na prsou s knihou a křížkem. Pochází z 50. let 20. stol. od sochaře Jana Tomáše Fischera.

Barokní socha sv. Libora na hranolovém podstavci pochází z roku 1736. Světec oblečen v roucho biskupa. Na hlavě má mitru. V ruce biskupskou berlu. Pravá ruka v žehnajícím gestu. Doklad dobového uměleckého a náboženského cítění. R. 1973 zapsána do seznamu kulturních památek.

Kamenná socha sv. Libora z roku 1899 stojí u obce Určice. Sochu zde nechala postavit rodina Vláčilových. Sokl zdobí reliéf sv. Anny s Pannou Marií jako dítětem, sv. Libor je zpodobněn jako žehnající, držící v ruce biskupskou berlu a Bibli. Socha patří od r. 2001 mezi chráněné kulturní památky ČR.

Barokní socha svatého Linharta z r. 1771 byla původně zhotovena pro Klašterní Hradisko, ale v r. 1795 byla přestěhována. Dnes stojí u rozcestí na okraji obce Blatec.