Výsledky hledání míst

Bronzové sousoší sv. Cyrila a Metoděje v nadživotní velikosti z roku 1931 od frenštátského rodáka, akademického sochaře Albína Poláška. Sousoší se nachází na místě kamenného kříže za kaplí na Radhošti.

Sousoší sv. Floriána z r. 1733. Socha světce na trojb. podstavci se znakem světícího biskupa olomouckého Oty Egkha. Na zábradlí sochy sv. Václava, sv. Rocha, sv. Rozálie, sv. Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského a neznámé světice.

Druhé z protějškových sousoší na dnešním Trčkově náměstí bylo postaveno roku 1731. Je věnováno ochránci proti ohni. Autorem je Braunův starší žák Jiří František Pacák, který je pojal v duchu dynamického baroka. V souvislosti s rekonstrukcí náměstí bylo v nedávných letech důkladně opraveno.

Sousoší sv. Floriána z roku 1847. Po stranách sv. Jan z Boha a sv. Jan Nepomucký. Sousoší po r.1945 přemístěno do prostorů státního statku. Po r.1991 přemístěno zpět na původní místo uprostřed obce. V tomtéž roce nově vysvěceno.

Sousoší sv. Jana a Pavla stojí mezi Hospozínem a Hospozínkem. Postaveno r. 1776. Restaurátorské práce provedeny po roce 2005. Sousoší zapsáno v seznamu nemovitých památek.

Sousoší sv. Jana Nepomuckého vystavěno v r. 1737. Ústřední postava světce bez biretu, s rozepjatýma rukama. Na boku umístěna figura starce. Na pravém koleni nahé sedící děcko. Na protější straně stojící postava anděla. U jeho nohou leží postava ďábla. V seznamu kulturních památek od r. 1964.

Barokní sousoší na náměstí se skládá z nosné architektury se sochami tří světců a sochami dvou puttů a dekorativní kartuše. Podle pramenů z poloviny 18. století - 1733 až 1750 - patrně z okruhu českobudějovické dílny Ditrichovy či Zinnerovy. Památkově chráněné.

Vrcholně barokní vysoce hodnotné sousoší z roku 1772 vytvořil pravděpodobně místní rodák, sochař a řezbář Jakob Artschlag. Jeho vznik inicioval farář Hagenmaister, který se spolu s obcí podílel na jeho financování. Sousoší restaurováno na konci 19. a 20. století. Od roku 1958 je památkově chráněno.

Barokní socha svatého Jana Nepomuckého z 18. století na mohutném volutovém podstavci stávala před domem čp. 145/II na náměstí F. Černého. Roku 1976 byla "ukryta" ve dvoře domu čp. 117/II, r. 1985 přenesena na hřbitov u kostela sv. Trojice. V r. 1993 byla opravena a přenesena na současné místo.

Jedno z protějškových sousoší na Trčkově náměstí. Autorství připisováno buď J. F. Pacákovi, nebo Ignáci Rohrbacherovi. Pozoruhodné personifikací Pomluvy, pojatou jako karikatura krále Václava IV., z jehož příkazu byl světec umučen. Postaveno roku 1729 u příležitosti Nepomukova svatořečení.

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého dat. r. 1724 nechal vytvořit pravděp. hrabě Jan z Klebelsberku, majitel panství od r. 1723. Světec stojí na zeměkouli na vysokém podstavci s erbem Klebelsberků, doprovázen dvěma andílky (originály odcizeny). Sousoší celkově restaurováno r. 2009 (prof. P. Siegl).

Barokní sousoší sv. Jana Nepomuckého mělo svoje původní místo na kamenném mostě přes řeku Ploučnici v Hrnčířské ulici (most je v písemných pramenech prvně zmiň. r. 1586), sousoší bylo vytvořeno v 2. pol. 18. stol., později, patrně r. 1882 (nahrazení mostu železným) bylo přeneseno ke kostelu.

Pískovcové sousoší sv. Jana Nepomuckého v Předměřicích nad Jizerou je barokní dílo, které pochází z roku 1720.

Sousoší sv. Jana z Nepomuku z roku 1739. Kolem ústřední sochy na pilířích zábradlí šest soch svatých patronů – Josefa, Otty, Františka z Paoly, Antonína, Jana z Boha a Otýlie. Na podstavci výjev svržení světce z mostu. Autorem snad J.A. Heinz.

Sousoší od Ignáce Matyáše Rohrbachera z roku 1724. Uprostřed socha sv. Jana Nepomuckého na podstavci a kolem ní kamenné zábradlí, na kterém v rozích stojí sochy sv. Jana Křtitele, Metoděje, Vendelína a Jana Sarkandera.