Výsledky hledání míst

Památka přechodného typu mezi zděnými božími muky a výklenkovou kapličkou, snad z 19. stol. Má obdélníkový půdorys, stupňovitý sokl přechází v dřík, kaplice je zakončená trojúhelníkovým štítem, krytým sedlovou střechou. Nika je uzavřena prosklenými dvířky. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Torzo kamenných, pozdně renesančních sloupkových božích muk z r. 1593. Dřík má formu toskánského sloupu s entazí (soudkovitým rozšířením) a s krycí deskou. Kaplice se nedochovala. Na vrcholu je fragment kovového kříže. Boží muka jsou zapsána v památkovém katalogu, památkově chráněná nejsou.

Žulová boží muka dle špatně čitelné datace z roku 1653 s nezvykle nízkým osmibokým dříkem. Přímo na dříku stojí masivní kaplice s velmi mělkými nikami, dole neuzavřenými, zakončenými trojúhelníkovými štítky. Na vrcholu má nízký kamenný štítek, zdobený ornamenty. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka stojí u silnice procházející vesnicí. Datovaná rokem 1869. Na štíhlém toskánském sloupku zakončeném čtyřbokou kaplicí; v mělkých nikách obrázky. Na vrcholu kaplice železný kříž. Nejsou kulturní památkou.

Boží muka stojí nad vesnicí při zaniklé poutní cestě do Dobré Vody. Na soklu datována do roku 18?9. Jsou tvořena okoseným hranolovým dříkem na čtvercovém podstavci a na výšku obdélnou kaplicí, ukončenou štítkem s postranními volutkami; na vrcholu štítku je kamenná koule se železným křížkem.

Kamenná boží muka stojící u silnice ze Šejb do rakouského Harbachu. Datována na podstavci do roku 1902. Na čtyřbokém podstavci je umístěn okosený hranolový dřík, zakončený na výšku obdélnou kaplicí se štítky. Na třech stranách (kromě zadní) mělké niky se svatými obrázky. Nejsou kulturní památkou.

Žulová pilířková boží muka gotizujícího tvarosloví stojí na rozcestí v zaniklé osadě Jedlice. Okosený dřík je zakončen kaplicí, z čelní strany s goticky zaklenutou nikou. V ní je novodobý obrázek Korunování P. Marie. Na vrcholu má srostlé kamenné křížky, typické pro gotická boží muka této oblasti.

Kamenná pilířková boží muka byla vztyčena severně od obce Veveří u cesty na Nové Hrady v roce 1845. Jsou zdobena rytými rámy, na podstavci mají kromě letopočtu špatně čitelné iniciály I. W. V mělké nice kaplice je novodobý obrázek. Na vrcholu je jednoduchý kovový kříž. Nejsou památkově chráněná.

Kamenná boží muka, pravděpodobně z konce 19. či začátku 20. století stojí na okraji lesa pod Kraví horou. Na okoseném hranolovém dříku mají relativně masivní kaplici s mělkou, obloukově zakončenou nikou, dnes prázdnou. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Neúplná kamenná boží muka volarského typu pravděpodobně z 19. či začátku 20. stol. Jejich původní podobu zachytila kresba R. Lavičky z 50. let 20. stol. Chybějící kaplice byla druhotně nahrazena kamenným křížem, proto je objekt na mapách označován jako kříž. Boží muka nejsou památkově chráněna.

Boží muka se soškou sv. Anny v horní části obce Metylovice.

Boží muka stojící na výjezdu z Tišnova jsou architektonicky mimořádně zajímavá. Pozdně renesanční práce. Hladký sloup na kruhové podnoži. Na ní umístěna hranolová kaplička. Ve výklenku obraz Krista. V těsné blízkosti Božích muk stojí dřevěný kříž se sochou ukřižovaného Ježíše Krista.

U národní kulturní památky Budeč stojí včelí boží muka. Autorem je Jan Trejbal. Jejich součástí je úl a útočiště zde najde i další hmyz. O úl se starají děti z místní školy. Boží muka vyrobena ze speciálně vyvinutého a probíleného betonu. Místo sošky nebo křížku jsou plástve.

Novodobá zděná boží muka na místě, kde v roce 1960 při převozu do třebíčské nemocnice zemřel básník Jan Zahradníček. Postavená byla podle návrhu architekta Jana Konečného v roce 1992. Vznikla z iniciativy rodinné přítelkyně Hedviky Ševčíkové a Laického sdružení bratří a sester sv. Dominika v Brně.

Boží muka v místní části Husinec obce Raškovice. Drobná lidová stavba s obrázkem světice a lucernou pochází z roku 1912.