Výsledky hledání míst

Sochu sv. Floriána vytesal Andreas Zahner v roce 1740. Stojí na masivním podstavci. Nejvýznamnější sochařské dílo zhotovené premonstráty kláštera Hradisko u Olomouce. Chybí typický atribut hořícího domečku. Nahrazen plameny ohně vycházejícími ze soklu mezi světcovými chodidly.

Barokní kamenná plastika sv. Floriána z roku 1753 od místního sochaře Antonína Weissmanna. Původně stávala na začátku Bruzovské ulice, nejpozději koncem 50. let 20. stol. přesunuta do Komenského sadů blízko kostela sv. Jošta.

Pozdně barokní pískovcová socha ze druhé poloviny z roku 1759. Zachycuje Františka Xaverského jako kázajícího misionáře. Po 2. světové válce chátrala a trpěla útoky vandalů, Na počátku 60. let ji poškodili tvář a urazili paži. Památkově chráněna od roku 1958, restaurována byla v letech 1970 a 2012.

Socha pochází z r. 1730. Pravděpodobně jde o dílo barokního sochaře Jiřího Františka Pacáka (1663-1742), žáka M. B. Brauna. Dalšími jeho díly jsou např. socha sv. Floriána na Trčkově náměstí v Opočně, sochy sv. Michala a Jiřího na hřbitově v Poličce aj.

Obec Senička leží na okraji Hané. První písemná zmínka o obci z roku 1348. Socha sv. Františka z Assisi je z roku 1868. Materiál sochy je pískovec.

Kopii původní barokní sochy vytvořil sochař Adolf Havel roku 1891. Kopie nedochovaného barokního originálu. Od 19. stol. socha umístěna v klášterní zahradě. Nyní zpět v aleji vedoucí ke kostelu Nejsvětější Trojice. Restaurace sochy v roce 2016. Památkově chráněna od r. 1958.

Pískovcová socha sv. Františka z Pauly stojí na hranolovém podstavci s bohatou reliéfní výzdobou. Pochází z roku 1703. Postava v podživotní velikosti. Světec nadnášený oblaky s andílčími hlavami. Socha dokládá vysokou úroveň barokního umění. V seznamu kulturních památek od r. 1966.

Anonymní dílo z prvé poloviny 18. století. Socha patří do souboru barokních skulptur, které v Hrotovicích vznikly za Rodenů z Hirzenau na Hagendorfě. Sv. František je zobrazen jako poustevník v mnišském oděvu s křížem v ruce. Stojí na odstupňovaném pískovcovém podstavci.

Barokní sochu sv. Isidora z Madridu (též Rolníka) z r. 1748 nechala postavit Marie Antonie z Liechtensteinu. Od r. 1958 je chráněnou kulturní památkou.

Pozdně barokní socha sv. Iva stojí napravo od kaple sv. Anny. Kompozičně dotváří prostor při kapli jako součásti poutního místa při kostele Navštívení Panny Marie. Na hranolovém soklu stojí socha světce, oděná v řeholní roucho, levice nese knihu, pravice drží krucifix, k němuž shlíží jeho hlava.

Barokní pískovcová socha sv. Iva, stojící u cesty nedaleko Nenakonic, vznikla před r. 1741 a je dílem stejného autora jako protější socha sv. Jana Nepomuckého. Na čelní straně podstavce je v jemném reliéfu znak olomouckého kapitulního probošta Františka Ferdinanda Oedta.

Socha z druhé poloviny 19. století. Autor je neznámý. Stojí u brány zámeckého parku na vysokém trojdílném podstavci. Socha zhotovena ze světlého křemenného jemnozrnného pískovce. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Klasicistní socha z roku 1885. Stojí na třídílném podstavci s profilovanými prvky. Na zadní straně hlavice podstavce jméno „Ignaz Kunstner“, pravděpodobně autor díla. V roce 2011 proběhla restaurace sochy, vrácena na své původní místo.

Barokní sochu sv. Jana Křtitele při silnici do Rožan dal postavit roku 1768 Christoph Mahle. Od roku 1958 je chráněna jako kulturní památka.

Pískovcová socha z roku 1859. Autor pražský sochař A. Suram. V roce 2014 socha restaurována. Původně stála u železniční zastávky. Po restauraci přemístěna. Socha zapsána do seznamu kulturních památek r. 1965.