Výsledky hledání míst

Nově postavené kameny s kosmogramy v zahradě Na Farkách

Osamělá skaliska na lesní mýtině na modré turistické cestě vedoucí z Libiny k významnému vrcholu BRADLO.

Na místě zvaném Tři kříže nebo U Červeného kříže připomínají tři kříže dávnou vraždu tří francouzských dívek v závěru roku 1741, na počátku válek o dědictví rakouské, kdy do Čech vtrhli Bavoři společně s Francouzi. Tutéž událost připomínají tři shodné kapličky na okrajích Cerhonic.

Osamělý kámen pod Pěnkavčím vrchem stojící na rozmezí ústeckého, libereckého kraje a německa.

Kamenný mezník z r. 1732 na hřebenu Javořích hor označuje místo styku hranic tří historických území. Kolem prochází modrá značka z Janoviček do Broumova.

Památný strom Lípa malolistá (Tilia cordata), jehož stáří je odhadováno na více jak 200 let stojí na uzemí keltského oppida založeného v 1. stol. př.n.l.

Šumavský vrchol (1311 m) na česko-německé hranici. Na vrcholu skaliska upravená vyhlídka, pod vrcholem hotel.

Asi 15 metrů vysoká skalní vyhlídka Trniště se nachází na jizerském Vysokém hřebenu nad vsí Hraničná, částí obce Janov nad Nisou. Výhledu na Maxovský hřeben a Jablonec nad Nisou však brání poměrně vzrostlé stromy. Nedaleko je bývalá Hašlerova chata a studánka s křížovou cestou.

Vrchol Troják 618 m n.m. v Hostýnských vrších, nedaleko stejnojmenného turistického centra. Nádherné výhledy do krajiny.

Sloup ukrytý v houští tisů jižně od kostela sv. Filipa a Jakuba na Staroměstském nám. v Litovli. Zřízen poč. 18. stol., kromě titulní plastiky na vrcholu je zdoben reliéfy Archanděla Michaela na dříku sloupu a Bolesté Panny Marie na jeho podstavci.

Velký trojiční sloup v jižní části tepelského náměstí z roku 1721. Architektonický návrh W. Braunbock, sochy O. J. Wenda. Rekonstrukce v 90. letech 20. století.

Bohatě zdobený sloup postavili v tehdejším Šumburku roku 1772 pražský sochař Josef Leder a kameník Godefrid Lawacz (Hlaváč) nákladem zdejšího "zázračného doktora" Johanna Kittela. Dnes je nejzachovalejším objektem Kittelovska.

Trojiční sloup uprostřed loketského náměstí byl postaven roku 1719 snad podle návrhu žlutického O. J. Wendy. Sochařské práce provedli J. K. Stilp a J. J. Grobisch, kamenické otec a syn Lambachovi.

Na nároží dnešních ulic Kosořické a Tyršovy, u někdejšího jižního okraje městečka, byl roku 1694 postaven trojiční sloup, opravený 1726. Jednoduchý válcový sloup na čtvercovém podstavci nese sousoší zjevně lidové provenience.

Trojmezí je místo na úplném konci Ašského výběžku 538 m n. m. Třemi hraničními kameny je zde vyznačen styk historické zemské hranice Čech, Bavorska a Saska (dříve ČSSR, SRN a NDR). Z Hranic vede na Trojmezí červená turistická značka, která prochází zónou nepřístupnou do roku 1989.