Výsledky hledání míst

Robustní kamenná gotizující pilířková boží muka z 16. nebo 17. století. Stojí severně od obce při silnici do Meziříčí. Dřík mají ve spodní části čtyřboký, výše okosený do osmibokého. Kaplice je nezvykle tvarovaná, masivní, s hlubokou, trojúhelníkovitě zakončenou nikou. Nejsou památkově chráněná.

Mohutná zděná hranolová boží muka vznikla v 18. století nebo na počátku století 19. Již na I. vojenské mapování - josefském z let 1764-1783 je na tomto místě zaznačena drobná sakrální stavba. Přímo boží muka jsou zde prvně prokazatelně doložena r. 1833.

Barokní boží muka z roku 1700 stojí na náměstí ve Zlonicích od roku 1968. Původně stála nedaleko poutního kostela sv. Isidora v Budenicích a na současné místo byla přesunuta při úpravách zlonického náměstí. Restaurována byla Pavlem Kytkou, na reliéfní výzdobě pracoval akad. sochař Jiří Kaifosz.

Pískovcová boží muka z roku 1589. Stojí v bezprostřední blízkosti hřbitova. Autor je neznámý, společně je nechali postavit kněz Václav Vinař a primas Václav Kunatka.

Kamenná sloupková boží muka z r. 1701 stojí před jižní předsíní kostela sv. Kateřiny. Na hranolovém soklu s psaníčkovou bosáží stojí mírně soudkovitý sloup, na něm je čtyřboká kaplice završená koulí s dvouramenným kovovým křížkem. Mělké niky kaplice jsou bez ozdob. Památkově chráněná od r. 1958.

Hranolová boží muka z konce 18. století. Rozdělena profilovanými římsami na tři části. Ve střední části v průčelí s větší nikou, na bocích a v zadní části mělkými nikami; v současné době jsou prázdné. Jsou kryta stanovou stříškou s taškami esovkami a vrcholící dvojitým železným kovaným křížem.

Kamenná sloupková boží muka s toskánským sloupkem a hranolovou kaplicí vytvořená roku 1827. Podstavec je oproti sloupku malý, je datovaný. Kaplice má mělkou čtvercovou niku, ve které je novodobý obrázek Panny Marie. Kovaný křížek na vrcholu kaplice je rovněž nový. Památkově chráněná od r. 1958.

Gotizující kamenná pilířková boží muka vznikla patrně kolem roku 1650. Mají vysokou patku, hranolový dřík je do cca 2/3 své výšky skosený, kaplice má hlubokou niku a vrcholí dvouramenným křížem. Spolu s božími muky U Hamerníku tvoří jakousi ochranu městečka. Památkově chráněná jsou od května 1958.

Pozdně renesanční kamenná boží muka stojí pod kostelem sv. Jana Křtitele ve Staré Jihlavě. Na zadní straně ze tří stran uzavřené kaplice je monogram Z.T.L., letopočet 1613 a štít se třemi pětilistými růžemi a dělený krokvicí.

Žulová nedatovaná pilířková boží muka, podle obdobných památek v okolí snad z 19. či počátku 20. století. Mají poměrně nízký hranolový dřík, kaplice má mělkou niku zakončenou obloukem, bez výzdoby, na kaplici chybí kříž. Kaplice a patka jsou zdobeny rytými rámy. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka s toskánským sloupkem z roku 1647, netypická v tomto regionu. Stěny lucerny se nedochovaly, zachovala se z ní pouze stříška tvarovaná do jehlance s projmutými stěnami, s kovovým křížkem a korpusem Krista. Boží muka jsou památkově chráněná od 3. 5.1958.

Žulová nedatovaná boží muka, pravděpodobně z 18. století. Svým tvarem odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Mají štíhlý osmiboký dřík a vysokou kaplici komplikovaného tvaru, rozdělenou na dvě části římsou. Koule a kříž, které jsou obvykle na vrcholu božích muk v této oblasti, zde chybí.

Čtyřboká barokní boží muka stojí u cesty mezi Náklem a Příkazy v části Hráč. O mukách samotných se toho moc neví, ale k jejich místu se váže příběh o hledání Attilova hrobu.

Pozdně gotická boží muka z konce 15. století jsou ojedinělou sakrální stavbou tohoto druhu na jižní Moravě. Od roku 2002 jsou chráněna jako kulturní památka.

Torzo pilířových žulových božích muk pozdně gotického typu, součást trhovosvinenského souboru ze 16. století. Dochoval se vysoký sokl, část osmibokého dříku a masivní vrcholová kaplice. V přední stěně je otevřená obdélná nika, ze všech stran završená trojúhelnými štítky. Vrcholový kříž chybí.