Výsledky hledání míst

Hranolový pylon s přístřeškem, postavený roku 1818, po zbourání původních Božích muk.

Pozdně gotická kamenná pilířová boží muka. Ze soklu vyrůstá bílý oktogonální pilíř ukončený čtvercovou hlavicí. Ukončen komolou jehlancovou stříškou a rytým letopočtem 1609. Zapsána v seznamu kulturních památek r. 1963.

Archaická kamenná sloupková boží muka byla postavena v roce 1630 na paměť morové nákazy. Mimořádná ukázka božích muk s přežívajícím pozdně gotickým tvaroslovím. Umístěním v otevřené návsi plní urbanistickou funkci pro náves i intravilán celé obce. Památkově chráněná.

Zděná barokní trojboká boží muka, postavená ve druhé polovině 18. století, stojí na nábřeží řeky Moravy. V prosklených nikách jsou umístěny svaté obrázky, na vrcholu je dvojramenný kovaný kříž ve zvláštní trojrozměrné podobě. Boží muka jsou zapsána na seznamu památkově chráněných objektů.

Památkově chráněná klasicistní zděná boží muka pilířového typu z 1. třetiny 19. století. Boží muka představují sloup, u kterého byl bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez výzdoby. Boží muka jsou nabílená a dobře udržovaná.

Historicky velmi cenná pozdně gotická boží muka z počátku 16. století patří do souboru drobných sakrálních staveb v okolí Netolic (Babice, Mahouš, Podeřiště). Jsou dávána do souvislosti s morovou epidemií z roku 1521, byla vztyčena jako prosba za odvrácení nemoci či jako poděkování za záchranu.

Zděná boží muka pilířového typu z roku 1866, postavená na paměť srážky pruského a rakouského vojska 11. července roku 1866 v Tišnově. Boží muka jsou udržovaná, kromě moderní plastiky tváře Ježíše Krista v jedné z nik jsou bez výzdoby.

Nedatovaná zděná boží muka pilířového typu pocházejí snad z 18. či 19. století. Představují sloup, u kterého byl před ukřižováním bičován Ježíš Kristus. Mělké niky, které pravděpodobně původně zdobily svaté obrázky, jsou v současnosti bez stálé výzdoby. Boží muka jsou nalíčena a dobře udržovaná.

Nedatovaná boží muka (pravděpodobně pozdně barokní z 18. století). Jedná se kamenná muka se slepou lucernu na pilířku gotických forem a krytou stříškou s bání a kamenným křížem. Lucerna je na všech čtyřech stranách zdobena reliéfy. Na soklu ani dříku nejsou žádné ozdoby ani nápisy.

Boží muka, která nechal roku 1705 zhotovit koželuh Jan Pechan, což připomíná nápis na soklu spolu s reliéfem nástroje, který byl používán k vydělávání kůží. Čtyřbokou lucernu zdobí málo zřetelné reliéfy Panny Marie Klatovské, sv. Anny, sv. Martina a sv. Jana Nepomuckého.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Žulová boží muka jsou pravděpodobně ze 17. století, mohou být ale i o století starší. V části literatury jsou přičítána rožmberské stavební huti. Pilířek má gotickou podobu, lucerna s mělkými nikami má tvarosloví renesančně-barokní, bez výrazných ozdobných prvků. Památkově chráněná od roku 1958.

Zděná sloupová boží muka s válcovým dříkem na velmi nízkém kruhovém soklu, se zúženou kaplicí se třemi nikami a patriarchálním křížem pocházejí pravděpodobně z 18. století. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně barokní boží muka, vystavěná v místecké části Bahno, při staré hlavní cestě z Místku do Frýdlantu n. O. nejpozději v polovině 18. století. Původně stávala osamocená, daleko od veškeré zástavby, která se postupně přiblížila až k nim.