Výsledky hledání míst

Masivní zděná boží muka se čtvercovým půdorysem stojí při silnici č. 602 z Velkého Meziříčí na Měřín. V nikách lucerny jsou umístněny novodobé náboženské obrázky. Na vrcholu je kovový dvojramenný křížek. Při opravě ve 20. století v nich byly objeveny historické dokumenty.

Čtyřboká zděná sloupková boží muka ze smíšeného zdiva pochází z počátku 19. století. Stojí na obdélné základně, v přední části s opěrnou zídkou. Sloupek má v přední části dvě niky, vyplněné novodobými obrázky. Střechu mají stanovou, ukončenou kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1159. Jehlancovitý sloup značil hranici královského revíru. Stojí na malé vyvýšenině. Na vrcholu sloupu kovový křížek.

Kamenná barokní sloupková boží muka s kamenným křížem na vrcholu. Svým tvarem odpovídají typu božích muk, hojně rozšířených v této části Vysočiny. Kromě datace 1636 na nich není žádný jiný čitelný nápis. Boží muka představovala sloup, u kterého byl před svou smrtí bičován Ježíš Kristus.

Kamenná barokní boží muka z r. 1701 stojí na na místě bývalého popraviště. Měřín měl hrdelní právo do r. 1755, popraviště je připomínáno do r. 1742. Boží muka byla na současné místo přesunuta kolem r. 1800. V r. 1924 byly v jejich okolí objeveny kosterní pozůstatky 24 lidí.

Boží muka z 18. stol. stojí v poli jižně od vsi. Na soklu čtvercového půdorysu stojí toskánský sloup, Stavebním materiálem jsou cihly. Taková boží muka nejsou v regionu běžným typem. Tvoří malebný krajinotvorný prvek. Boží muka zapsána do seznamu nemovitých kulturních památek r. 1965.

Zděná pilířová boží muka v místě, kde byli pohřbeni padlí z prusko-rakouské bitvy u Týna nad Vltavou v roce 1744. Tvoří je jednoduchý hranolový pilíř s nízkou kaplicí. Výklenky v kaplici jsou prázdné, původní výzdoba ani zprávy o ní se nedochovaly. Boží muka nejsou památkově chráněná.

Relativně nízká sloupková boží s barokním tvaroslovím stojí západně od obce Krásněves. Mají sloup vypuklý do soudkovitého tvaru (entasi), kaplice s mělkými prázdnými nikami je zakončena kamennou koulí. Boží muka nejsou datována. Nejsou památkově chráněná.

Památkově chráněná barokní boží muka z místního červeného pískovce byla vytvořena v první polovině 18. století.

Jednoduchá žulová boží muka z roku 1751 při úseku staré silnice z Jihlavy na Tábor mají podobu, která byla na konci baroka typická pro tuto část Vysočiny. Hranolový sokl je zdobený rytými rámy, nápisem a datací na čelní straně: 1751 / MATHI / AS / BISDAV / ER. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Boží muka z roku 1564 jako poděkování za ukončení morové epidemie. Původně stávala v Palackého ulici. Vybudována cechem soukeníků.

Zděná boží muka pilířového typu z poloviny 19. století původně stávala při cestě z Komárova do Tuřan, v areálu výzkumného ústavu na Hněvkovského ulici. Na současné místo byla přenesena v roce 2006. Jsou opravena, dobře udržována. Ve výklenku je novodobý mariánský obrázek.

Boží muka stojící necelé 2 km za městysem na Šibeníku. Mohutná zděná barokní z období kolem poloviny 17. století. V hořejší části dvoupatrová; spodní patro s pravoúhlými mělkými nikami s obrázky svatých na všech stranách, horní patro slepé, okosené. Zastřešeny malou valbovou stříškou s křížkem.

Kamenný kříž s hranolovým podstavcem bohatě zdobeným reliefy s převážně christologickou tematikou (Křest, Kladení do hrobu, Nanebevstoupení, Ecce homo, Kristus na hoře Olivetské a Panna Marie Pomocná) stojí u silnice z Horních Zálezel do Proboštova od roku 1831.

Pozdně renesanční žulová sloupková boží muka na čtvercové čtyřstupňové podezdívce byla vytvořena na počátku 17. století. Roku 1814 na ně byl vytesán nápis, oslavující porážku napoleonských vojsk a ukončení válek. Proto se této památce říká též mírový sloup. Boží muka byla obnovena v roce 2008.