tvrz, terénní náznaky, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Kosice
Hůře zřetelné tvrziště v JV části vesnice Kosice po tvrzi ze 14. století. Nejdéle na tvrzi je uváděn rod Kosických z Labouně, který tvrz vlastnil 120 let. Tvrz zaniká připojením k panství chlumeckému na počátku 16. století.
věž - rozhledna, zachovalý, volně přístupno, Královéhradecký kraj, Kosice
Dřevěná soukromá rozhledna byla vybudována nákladem majitele přilehlé firmy r. 2017. Má krytou vyhlídkovou plošinu ve výši 5 m při celkové výšce stavby 8 m. Je volně přístupná po 25 schodech.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Vysočina
Zříceniny hrádku ze 14. stol. postaveného vladykou z Košíkova. Roku 1427 přepaden a přivlastněn Janem z Pernštejna. Předpoklad zániku někdy před rokem 1593 společně s hradem Víckov.
Jen dřevěný kříž a česko-německá modlitba připomínají místo, kde stával kostel vsi Košťálkov (Gottschallings) při rakouské hranici. Ves byla po vysídlení Němců a zřízení nepřístupného hraničního pásma stejně jako řada dalších v okolí zničena r. 1953 československou armádou.
hrad, zřícenina, volně přístupno, Ústecký kraj, Jenčice
Zdaleka viditelné zbytky hradu, založeného snad Házmburky ve 14. st., poté v majetku Kaplířů ze Sulevic, r. 1422 obléhán husity. V 16. st. opuštěn, na poč. 17. st. uváděn jako pustý. Zachovány zbytky věžovitého paláce a opevnění.
hrad, nepatrné zbytky zdí, volně přístupno, Liberecký kraj, Košťálov
Zřícenina hradu. R. 1374 majetkem Zdeňka z Valdštejna, poté r. 1407 Petra ze Sloupna. Jako poslední zde sídlil Zdeněk ze Sloupna, r. 1454. Koncem 15. stol. panství připojeno k Semilům, poté k Návarovu, a v r. 1511 k Hrubé skále. R. 1514 hrad pustý.
sakrální památky - kostel, chrám, zachovalý, volně přístupno, Spojené království, Anglie
První katedrála z r. 1072 zničena požárem. Další zničena zemětřesením r. 1185. Pak obnova a rozšíření katedrály. Chrámová loď v raně gotickém slohu. Katedrála je třetí největší ve Velké Británii. Hlavní věž vztyčena r. 1311. Katedrála se může pochlubit bohatstvím architektonických vlivů.
sakrální památky - kostel, chrám, zaniklý, volně přístupno, Vysočina, Pelhřimov
Zaniklý gotický hřbitovní kostel Božího Těla je poprvé uváděn na konci 15. století. V 70. letech 17. století barokně přestavěn Janem Cypriánem Eusebiem s chotí Annou. V 18. století začal pustnout. Počátkem 19. století vykraden a v roce 1886 byl úřady pro zchátralost uzavřen. Zbořen byl v roce 1905.
Evangelický kostel dostavěný v roce 1920 stojí v Husově ulici na břehu řeky Moravy. Jeho stavba započala v roce 1914 poté, co němečtí evangelíci už v roce 1902 nedovolili konání českých bohoslužeb v novém tzv. červeném kostele.
Kostel církve Československé husitské byl postaven r. 1927 ve funkcionalistickém stylu. Pozoruhodností je schránka na hlavní fasádě budovy, kde je uložena prsť z několika bojišť legionářů – Zborov, Terron a Dos Alto (1933). V zadní části budovy je farní úřad.
Jednoduchý moderní kostel Církve československé husitské obdélného půdorysu, s hranolovou věží v průčelí byl postaven ve 20. letech 20. století. Kostel již desítky let neslouží svému původnímu účelu a postupně zchátral. Náboženská obec CČE v Libochovicích hodlá kostelík opravit a znovu jej využívat.
Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera.
