Výsledky hledání míst

V r. 873 vysvěcen Starý dóm, r. 1248 zahájena stavba současného chrámu, r. 1842 položen nový základní kámen. Po válce r. 1956 dóm znovu otevřen. Pětilodní gotická bazilika dostavěna v letech 1823-1880. V katedrále celkem 11 zvonů. Na jižní věž vede 509 schodů. Součást světového dědictví UNESCO.

Původní kostel založen okolo r. 650 a r. 870 Vikingy. V 10. stol. postaven nový kostel. Katedrála založena ve 12. stol. v normanském stylu. Sídlo peterboroughského anglikánského biskupa. R. 1643 katedrála poničena parlamentaristickým vojskem. Největší rekonstrukce a opravy zahájeny r. 1883.

Katedrála Vank arménských křesťanů. Založili arménčtí vyhnanci z Turecka během osmanské války v l. 1603 – 1618. Chrám se skládá z klenuté svatyně. Exteriéry katedrály jsou moderní. Vnitřek je pokryt jemnými freskami a pozlacenými řezbami. Nádvoří obsahuje volně stojící zvonice tyčící se nad hroby křesťanů.

Katedrála postavena v letech 1880–1886. Symbolická památka na nabytou nezávislost země po Osmanské okupaci. Nádherný výhled ze zvonice. Výzdoba chrámu začala v roce 1949. V roce 2002 dokončena rekonstrukce kopule katedrály. Celá konstrukce střechy obohacena materiály na bázi zlata a stříbra.

Katedrála Zvartnots postavena v pol. 7. stol. n. l. Vnější design odhaluje vliv syrské a mezopotámské architektury. Katedrála stála 320 let. Ruiny odkryty na začátku 20. stol. Vnitřek mozaikově vyzdobeného kostela měl tvar řeckého kříže. Nejstarší a největší trojlodní kostel v historické Arménii.

Anglikánská katedrála. Sídlo anglikánského biskupství. Katedrála gotická, původně římskokatolická. Současná budova z r. 1084. Klášter skončil za krále Jindřichem VIII. Během občanské války katedrála využívána jako sklad. V 19. stol. restaurování.

Anglický kostel normanské architektury. Druhé nejstarší biskupství v Anglii. Založeno na poč. 7. stol. R. 1080 zahájena stavba nové katedrály. Od r. 1190 rozsáhlá přestavba. R. 1264 katedrála znesvěcena vojsky. Přestavba v 17. a 18. stol. R. 1904 současná věž zvýšena.

V Ely je anglikánská katedrála. První stavbou byl klášter z r. 672. V 9. stol. klášter zbořen. R. 970 na témže místě postaven benediktinský klášter. Současná budova pochází z r. 1083. Západní věž vysoká 66 m. Unikátní osmiúhelníková Lucernová věž. Významná turistická destinace.

Původně gotický kostel sv. Mikuláše byl založen spolu s městem České Budějovice ve 13. stol. Dnešní barokní podobu získal v 17. st., po velkém požáru, kdy byl vážně poškozen. Od r. 1748 slouží jako biskupská katedrála. Sluneční hodiny na jižní straně kostela jsou z r. 1850. Kostel je trojlodní.

V roce 660 založen jako klášter skotských mnichů. Roku 672 znovu založen jako benediktinský klášter sv. Wilfrida. V roce 981 zpustošen. Druhý chrám zpustošen r. 1069 Vilémem Dobyvatelem. Raně anglická západní fronta přistavěna r. 1220. Kostel opravován v letech 1489–1494.

Ve městě postupně existovaly tři katedrály. Původní kostel sv. Michaela byl postaven na konci 14. stol. a poč. 15. stol. Při náletu r. 1940 byla stavba zničena. Stavba nové katedrály dokončena r. 1962. Stará katedrála ponechána v pův. stavu jako připomínka válečných útrap. Nová postavena vedle ruin.

Katolický dům byl postaven v l. 1910-1913 zdejšími českými katolíky. Budova nadále slouží spolku Katolická beseda a obyvatelům města jako kulturní centrum. V objektu jsou tři sály (velký slouží např. ke koncertům a divadelním představením), galerie či restaurace.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.