Výsledky hledání míst

Kašna s kovanou renesanční mříží z r. 1560 (či 1590), snad z dílny dvorského zámečníka Jörga Schmidhammera. Doplněná v 17. stol. a do dnešní podoby upravena 1877–78.

Kašna z roku 1679 umístěná jižně od solnice je mistrovským pískovcovým dílem sochaře J. F. Schmidta. Na bohatě členěném středním sloupu je umístěna socha samaritánky, obepíná jej osmiboká nádrž, přístupná z plochy náměstí po třech schůdcích.

Kašna se sloupem ukončeným sochou sv. Anny a Panny Marie z r. 1727, obklopena v dolní části sv. Janem Nepomuckým, Karlem Boromejským, sv. Janem Sarkandrem a sv. Šebestiánem. Sloup razantně upraven r. 1875 Karlem Dvořákem. Postaven na památku ničivého požáru a z vděčnosti ochrany před morovou ránou.

Kašna se slunečními hodinami postavená podle návrhu Rudolfa Kouby

Pozdně empírová kašna ve východní části Valdštejnova náměstí. Dílo českého sochaře Jana Suchardy z roku 1835. Ohrazení kašny je z pískovcových desek s medailony na přibližně čtvercovém půdoryse se zkosenými rohy. V jejím středu je vztyčen osmiboký podstavec s rybími hlavami a na něm socha Amfitrité.

Pískovcová čtvercová kašna se sochou Anděla Strážného na stylizovaném sloupu v severovýchodní části náměstí ve Starém Jičíně. Pochází z roku 1856.

Dvě drobné výrazné sakrální památky zdobí Kaštice u Podbořan: kašna se sochou Bičovaného Krista, datovaná nápisovou deskou do roku 1608, a mariánský sloup z roku 1709. Výstavbu obou financovali příslušníci rodu Schmidgräbnerů z Lustenecku.

Litinová kašna se sochou Hygie

Kašna z roku 1850 od kameníka Václava Ladislava. Stojí na místě mariánského sloupu z roku 1694, který byl v roce 1849 z neznámého důvodu stržen. Z tohoto sloupu pochází socha Panny Marie na středovém sloupku kašny.

Empírová kašna z roku 1816 sestává ze dvou nádrží, nesených středovým sloupem, na jehož vrcholu stojí barokní socha Panny Marie (Madony, Immaculaty) pocházející z poloviny 18. století, přenesená do Teplic z nedalekého Bohosudova.

Kamenná kašna z roku 1827 v horní části náměstí, na místě starší dřevěné kašny. Na soklu uprostřed, pravděpodobně renesančním, stojí barokní socha Siléna, vychovatele boha Dionýsa, s postavou dítěte (snad malého Dionýsa) v náručí. Socha byla do Telče převezena pravděpodobně z Dačic.

Kamenná kašna, snad z konce 17. století. Socha sokolníka – podle pověsti zakladatele města – je z roku 1674, nádrž je typově podobná zámecké kašně z let 1672–1673. Na náměstí byla umístěna až v roce 1717. Kašna připomíná chmelařskou tradici Sokolovska – sloup je zdoben chmelovými výhonky.

Barokní socha sv. Floriána z první třetiny 18. století. Roku 1799 postavena jako kašna. V roce 1897 ustoupila modernější a okázalejší kašně, přemístěna pod Křížový vrch. Později opět přemístěna z důvodu výstavby obchvatu města. V r. 2002 se vrátila na náměstí na nově vytvořenou pískovcovou kašnu.

Barokní socha světce z první třetiny 18. stol. Uprostřed bazénu je umístěn čtverhranný podstavec. Na něm socha sv. Floriána v nadživotní velikosti. Světec stojí na nízkém plintu. V levé ruce drží praporec a pravou žehná. Kašna se sochou zapsána v seznamu kulturních památek od r. 1964.