Výsledky hledání míst

Katolický dům byl postaven v l. 1910-1913 zdejšími českými katolíky. Budova nadále slouží spolku Katolická beseda a obyvatelům města jako kulturní centrum. V objektu jsou tři sály (velký slouží např. ke koncertům a divadelním představením), galerie či restaurace.

Průchod mezi středověkými domy, s délkou 51 m a šířkou v nejužší částí 66 cm. Je tvořena gotickým zdivem s okenními otvory a prampouchy. Ve tředověku byla používána pro přístup z náměstí na parkán hradebního systému. R. 2007 byla zapsána do České knihy rekordů jako nejužší ulice v České republice.

Křížový kámen završený obloukem má na obou stranách výrazný latinský kříž. Dle literatury má vpředu reliéf šipky, dnes nezřetelný. Nadzemní část má rozměry 83x58x20 cm. Stojí na místě, kde byl podle pověsti zabit davem kat, který nedokázal na nedalekém popravišti vykonat ortel nad svým bratrem.

Zbytek zdí loveckého zámečku, který byl součástí Lednicko-valtického areálu, postaven v 1. čtvrtině 19. století. Po r. 1853 sloužil jako sklad a seník, v r. 1956 shořel a posléze byl zbořen.

Železný Kauerův kříž z 2. pol. 19. stol. stával u bývalého pekařství Ernsta Kauera č.p. 74. Po 2. svět. válce nebyl udržován a léta chátral. Na počátku 21. stol. z něj zbyl jen nakloněný a poškozený podstavec se zbytkem odlomeného kříže. Restaurován r. 2008 o.s. Za obnovu obce Štědrá.

Pozůstatky po hradu ze 14. st. Sloužil zřejmě jako předsunuté opevnění blízkého Valdštejna. Zničen r. 1440, kdy byl spolu s Valdštejnem dobyt zemskou hotovostí. Stavba byla dřevěná, dochováno podvalí a místnosti zasekané do skály.

Pískovcové skalisko připomíná kazatelnu, r. 1972 na něm byl vztyčen kříž. Podle tradice sloužilo opravdu jako kazatelna moravskému arcibiskupovi Metodějovi a později augustiniánům z nedalekého kláštera. Schůdky byly vytesány snad již v době středověku. R. 1967 prohlášeno chráněnou přírodní památkou.

Opevněný objekt na kazínské skále nad Berounkou neznámého stáří, nálezy datují tuto lokalitu jak do pravěku, tak i do středověku. Někteří badatelé sem umísťují hrádek Bluk. Dochované valy a příkopy okolo dvoudílné dispozice.

Kovová rozhledna (42 m, 664 m n. m.) na vrchu Kbíl byla postavena roku 2008 jako vysílač společnosti T-Mobile s vyhlídkovou plošinou. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 27 m je hezká vyhlídka na Šumavu nebo na město Strakonice (vzdálené cca 10 km) a jeho okolí.

Středověká a raně novověká tvrz z 2. poloviny 14. století v rozparcelovaném dvoře ve vsi zanikla pravděpodobně v průběhu 2. poloviny 18. století či na počátku století 19. Stávala pravděpodobně v místech nynějšího domu č. p. 32.

Byzantský hrad Kefalos se prvně zmiňuje v r. 1271. Od r. 1315 byl v držení rytířského řádu sv. Jana. V r. 1457 byl hrad neúspěšně obléhán Turky a v r. 1493 jej těžce poškodilo zemětřesení. V r. 1522 ostrov na 400 let dobyli Turci. Naposled se hrad vzpomíná v r. 1526.

Skupina zvětralých skal ve tvaru kalicha. Jejich specifické zabarvení má na svědomí oxid železa.

Stavba 35 m vysoké rozhledny na nejvyšším místě Hostýnských vrchů na Kelčském Javorníku podle návrhu Ing. Ondřeje Balážika, Marty Balážikové a Pavla Petrů byla zahájena v září 2014 a dokončena v září 2015. Díky převýšení téměř 500 m n. m. oproti okolí je z ní velkolepý výhled.

Záhadná lokalita se čtyřúhelníkovými valy u Ludéřova byla dlouho považována za keltskou svatyni. V poslední době stále více převažuje názor, že se jedná o mnohem mladší objekt. Jeho skutečné stáří ani význam dosud není znám. U valů stojí novodobý obelisk s keltskými ornamenty vysoký 4 m.

Keltské hradiště u Nasavrk bylo osídleno podle nálezů ve 2. a 1. stol. př. n. l. Plocha hradiště byla nepochybně osídlena i později a dříve. Terénní pozůstatky zpřístupňuje naučná stezka. Město Nasavrky keltskou tradici udržuje, Keltům je věnována i muzejní expozice.