Výsledky hledání míst

Městská studna z roku 1839. Její hladina je pouhé dva metry pod úrovní náměstí. Má podobu upraveného kamenného kvádru, který je zakončený tesanou číší. V roce 1950 byla osazena tesaným městským znakem jejímž autorem je V. Hořínek. U studny je deska s vyznačeným 17. poledníkem, který zde prochází.

Městská věž při kostele sv. Martina vznikla jako součást městského opevnění. Původně stála zcela odděleně od kostela sv. Martina, ke spojení obou staveb došlo až v roce 1716. Generální oprava věže proběhla v letech 1996-97.

Městská věž v Litoměřicích patří k výrazným pozdně gotickým a renesančním městským věžím českých měst. Otázka návaznosti na starší objekt není vyřešena, současná věž snad z let 1514–7. Vždy patřila městu, přízemní komora sloužila jako městský tresor.

Původně gotická věž byla postavena jako součást městských hradeb, z nichž se na ni vcházelo. V r. 1593 byla renesančně upravena a zvýšena na 50 m. Od r. 1709 slouží jako zvonice. Dnes se na věži nacházejí 4 zvony, nejstarší z nich je zvon Maria z r. 1509.

V horní severní části náměstí stojí děkanský kostel ze 14. století. Na jeho místě se předpokládá nejstarší sakrální stavba města Chomutova. Ke kostelu přiléhá městská věž z přelomu 15. a 16. století. Věž dostala současnou podobu v letech 1873 - 1874

Pozdně renesanční městská zbrojnice doložená roku 1677. Roku 1774 zde byly uloženy městské vozy a těžké palné zbraně dělostřelectva. V roce 1813 sloužila budova k ustájení koní a uložení sena, slámy a dalších potřeb dělostřelectva a trénu. Později sloužila jako sýpka. Dnes je v budově občerstvení.

Barokní městská věžovitá zděná zvonice bez přímé vazby na existující či zaniklý kostel postavená v polovině 18. století. Od farního kostela svatého Apolináře je vzdálena asi 300 m.

Divadlo v Jablonci bylo postaveno v letech 1906–7 dle projektu vídeňského ateliéru Fellner a Helmer ve stylu klasicizující secese. Rekonstrukce v 70. letech 20. století a 1995–98. Zachován původní interiér veřejných částí, technické zázemí moderní.

Neoklasicistní budova divadla byla přestavena z vyhořelé barokní solnice z roku 1707. Divadlo vystavěl v letech 1895–1896 stavitel Stanislav Rokos.

Novobarokní divadelní budova postavená 1908–09 dle projektu Alexandera Grafa na místě někdejšího rybníku. Sochařská výzdoba ochuzena za II. světové války, počátkem 70. let 20. stol. nástavby na bocích. Velká rekonstrukce na přelomu tisíciletí.

V letech 1882-1883 vystavěna budova divadla ve Slaném. Budova novorenesančního stylu. Roku 1948 přejmenováno na Divadlo Zdeňka Nejedlého. Dnes opět nese název Městské divadlo. Rekonstrukce v letech 1904, 1938 a 1994-2001.

Budova divadla a kina postavena v letech 1927–1928 podle projektu Leo Kammela firmou Koch a Kindermann. Zajímavě členěná budova je ve stylu expresionistického kubismu. Ve 30. letech byla rozšiřena, rekonstrukce a další úpravy probíhaly v 60. a 70. letech 20. století. Památkově chráněna od r. 2005.

Městské divadlo ve Žďáru n. Sázavou vzniklo v letech 1900-1901, v sedmdesátých letech byla secesní budova radikálně přestavěna v normalizačním duchu.

Secesní budova městského divadla a hotelu byla postavena v l. 1912 - 1914 podle projektu arch. Aloise Čenského. Na výzdobě budovy se podíleli význační umělci (J. Pekárek, J. Wenig, L. Novák, K. L. Klusáček). V l. 1989 - 2004 prošla stavba generální rekonstrukcí vč. rozšíření (arch. Martin Sedlák).

Dvojice přízemních domů hloubkové podélné parcelace se střešními štíty a společnou uličkou. Pocházejí patrně z 2. pol. 18. stol. Ve 2. čtvrtině 19. stol. klasicistně přestavěny. Uvnitř jsou prodejny. Součást městské památkové zóny, samostatně chráněny od r. 2003.