Výsledky hledání míst

Novogotický palác postavený v roce 1859 pro podnikatele Vojtěcha rytíře Lannu stavitelem Janem Ripotou podle plánu Josefa Krannera(?). Palác byl rozšířen v r.1872, v letech 1947–48 bylo zřízeno loubí.

Pozůstatky kolejové lanovky na vodní převahu, přestavěné po I. světové válce na eskalátor ve svahu nad levým břehem Vltavy. Původně součást technických kuriosit, postavených při příležitosti Jubilejní zemské výstavy roku 1891.

Klášter augustiniánů ze 14. stol., za husitských válek opuštěn, ve 2. pol. 15. stol. upraven Kostky z Postupic pro správu panství, Hrzány z Harasova v 16. stol. přestavěný na renesanční zámek, v 18. stol. rozšířený barokně Liechtensteiny.

Zřícenina hradu. R. 1285 darován Václavem II. Závišovi z Falkenštejna. R. 1304 majitelem zbraslavský klášter, r. 1358 litomyšlské biskupství. Dobyt za husit. válek (1425, 1429), poté rychle měnil majitele. Opuštěn zač. 17. stol.

Roku 1592 zde císař Rudolf II. vystavěl renesanční letohrádek. O půl století později poškozen za třicetileté války. Přestavěn v raně barokním stylu. V r. 1918 se stal majetkem státu. Po novobarokní úpravě slouží jako letní sídlo prezidenta republiky.

Zámeček Lány byl postaven v letech 1810-1812 podle plánů Josefa Hardtmutha. Jedná se o jednopatrovou empírovou budovu obdélníkového tvaru. Na jižní straně je půlkruhový otevřený pavilon s pilíři.

Klasicistický zámek vybudovaný po roce 1820 za arcibiskupa arciknížete Rudolfa Jana pro potřeby vrchnostenské správy svitavského panství. Majetkem arcibiskupství zůstal zámek až do znárodnění v roce 1948. Tehdy tam město Svitavy umístilo mateřskou školku, která je tam i v současné době.

Zámek nechal vybudovat ve 2. polovině 80. let 19. století kníže Jan II. z Lichtenštejna. V rámci I. pozemkové reformy přešel zámek v polovině 20. let 20. století do státní správy a po konfiskaci majetku Lichtenštejnů v roce 1945 definitivně do majetku státu. Dnes ho vlastní podnik Lesy ČR.

Na hřbitově na Křížovém vrchu v bývalé empírové kapli sv. Markéty se nachází lapidárium. V době vzniku r. 1912 bylo lapidárium jediným na Moravě. Lapidárium chrání nejhodnotnější a nejlépe zachované náhrobní kameny. Náhrobky a epitafy tvoří soubor náhrobních kamenů typických pro období reformace.

Budova vznikla jako součást pražského výstaviště v Holešovicích roku 1891. Expozice sochařských památek a architektonických prvků.

Zřícenina hradu z konce 14. století. Nejvíce utrpěl za válek Jiřího z Poděbrad a uherským králem Matyášem Korvínem. Za majitele Václava z Vejtmíle a Žerotic, v roce 1508, se uvádí již jako pustý.

Reliéf tvrze z poloviny 14. století, zbudované patrně na ochranu obchodní stezky od Jindřichova Hradce směrem do Českých Budějovic.

Zámek byl postaven na místě starší tvrze v 16. stol. V roce 1693 byla augustiánským klášterem přestavěna na barokní čtyřkřídlý zámek sloužící jako letní rezidence. V letech 1953–1965 byl renovován a sloužil jako knihovna a zdravotní středisko. V současnosti je sídlem OÚ Laškov.

Sídlo rodu Lašovských z Lašovic z pol. 15. stol. či třetiny 16. stol. Zmínka o ní je z r.1547. V r. 1604 ji koupil Jan Jiří ze Švamberka a připojil ji k orlickému panství. Tvrz ztratila funkci panského sídla a byla začleněna do hospodářského dvora.

Lašské muzeum Kopřivnice sídlí v bývalé klasicistní vile rodiny Šustalů z r. 1889. Sbírky utvářel známý konzervátor a památkový referent Emil Hanzelka. Od r. 1999 je vila kulturní památkou.