Výsledky hledání míst

Kostel sv. Václava nejspíše z přelomu 13. a 14. stol. přestavován v 17. stol.

Jednolodní, pozdně barokní kostel s vysokou průčelní věží v okrajové části vsi u příjezdové silnice, postavený v l. 1783–1787. Vnitřní, převážně barokní vybavení pochází zčásti (včetně hlavního oltáře) z kostela sv. Mikuláše v Praze na Starém Městě.

Gotický kostel sv. Václava byl založen benediktiny v předhusitské době jako součást zaniklé vsi Ovčáry, první zmínka je až roku 1465. Opraven a znovu vysvěcen byl v roce 2004. Dnes v něm je expozice vinařství na Slánsku.

Novorománský kostel z roku 1857, který nahradil svého dřevěného opevněného předchůdce, připomínaného poprvé roku 1347.

Pozdně barokní jednolodní kostel z let 1776–1777, vystavěn kněžnou Marií Terezií Savojskou, snad z dle projektu Josefa Jägera. Stojí na místě dřevěného farního kostela doloženého r. 1352.

Významný raně gotický kostel ze závěru 13. století s žebrově klenutým presbyteriem. Nástěnné malby z 2. poloviny 14. století. Přístavba věže a zaklenutí lodi v 19. století.

Původně gotický, barokně přestavěný kostel v jedné z mála zachovaných vsí mezi Mostem a Chomutovem.

Barokní kostel a fara uprostřed průmyslové oblasti Rozběles, dnes přímou součástí továrny. Stavby z let 1732-83 představují jedinou připomínku někdejší zemědělské obce. Fara je prvním, kostel zřejmě vrcholným dílem místního stavitele J. V. Kosche.

Kostel prvně zminován 1365, v letech 1672–75 přestavěn barokním stavitelem O. Broggiem.V kamenném tarasu pod kostelem zakomponován smírčí kříž.

Gotický, barokně upravený farní kostel na svahu návrší nad centrem obce. Dominuje mu nárožní věžice z konce 14. století. Kolem něj zdevastovaný hřbitov s ohradní zdí, prostoupenou dvěma barokními branami.

Barokní venkovský kostel na vyvýšenině nad centrem dříve samostatné obce v severní části Ústí nad Labem. Obklopuje ho bývalý hřbitov a fara, v okolí řada pozoruhodných stromových solitérů, z části chráněných jako památné.

Barokně a goticky přestavěný románský kostel na vyvýšenině nad údolím Výrovky. Obklopen opevněným hřbitovem, na který se vchází přízemím zvonice. Místo bylo údajně hradištěm Zličanů, po jehož vyvrácení vznikl předchůdce zdejšího kostela.

Původně středověký kostel ze 3. čtvrti 13. století, současná podoba z 18. století. Tvoří součást areálu, ohraženého vysokou kamennou zdí hřbitova, umístěného nad jižním koncem návsi. Jihovýchodně od kostela masivní zvonice, jižně od hřbitova bývalá fara.

Kostel byl postaven původně jako románský, ve 14. stol. byl goticky přestavěn. R. 1598 byla postavena věž. R. 1804 byl kostel při rekonstrukci stavebně upraven. Hřbitov, který se rozkládal kolem kostela, byl zrušen r. 1878. V těsné blízkosti kostela je zajímavá hřbitovní kostnicová kaple – karner.

Rotunda z 2. pol. 13. st. Od 14. st. patřila pod patronát premonstrátů z želivského kláštera. Vnitřní vybavení je ze 17.-18. st. Rotunda má válcovou loď, apsidu a hranolovou věž. Uvnitř jsou nástěnné malby, nyní zakonzervovány.