Výsledky hledání míst

Hrad z 14. století vybudovaný Havlem Rybou z Bradlce. Za Viléma Trčky z Lípy byl Bradlec připojen ke kumburskému panství a zpustl. Dnes ve zříceninách.

Zaniklý hrad z poloviny 13. století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.

Rozhledna Bradlo je nejvyšší hora Úsovské vrchoviny. Stojí na hornině zvané "kvarcit" utvářející se patrně již od doby ledové. Hřbet Bradla se nazývá suk, nebo také tvrdoš. Vznikl patrně klesáním a následným zvednutím okolních hornin.

Lovecký zámeček přímo na česko-rakouské státní hranici jihovýchodně od Vranova nad Dyjí vznikl před rokem 1799 jako součást krajinných úprav vranovského panství.

Rozhledna 787 m n. m., postavena r. 1912 (arch. R. Hemmrich). Rozhledna je 21 m vysoká. Původně zde stála dřevěná rozhledna vystavěná r. 1889 Německým horským spolkem pro Jizerské hory, vyhořela r. 1912. Pod rozhlednou turistická chata s hospodou z r. 1892.

Brána času, dílo Markéty Veselé. Dokončena v květnu 2013. Jedná se o sled několika zdí s oblouky. Prostor brány tvoří časová osa významných dat v historii města. Brána postavena z 11 železobetonových prefabrikovaných desek tloušťky 15 cm o rozměrech 5,3 x 5,3 m.

Renesanční sloupová brána se znakem města z r. 1612. Původně šlo o portál jednoho z domů na náměstí.

Jediná dochovaná brána jihlavského opevnění je pozůstatkem složitějšího fortifikačního bodu, vytvořeného v I. polovině 16. století. Předbraní zaniklo v 19. století, vlastní věžová brána se dochovala a stala se symbolem města.

Vstupní brána z náměstí do areálu valtického zámku byla vybudována r. 1724 dle návrhu architekta Antona Ospela. Po stranách průchodu jsou k vidění dva plastické reliéfy s latinskými citáty, které, volně přeloženy, zní: „Na laskavost se nezapomíná“ a „jas víry přetrvá i skálu“.

Barokní brána hospodářského dvora. Doklad soudobé úrovně architektonické i kamenosochařské práce. Brána hospodářského dvora je vložena do ohradní zdi mezi dvě hospodářské budovy. Zděná z cihel, hladce omítnutá. Zakončena kamennou římsou. Brána zapsána do seznamu kulturních památek r. 2007.

Pozdně renesanční bosovaná brána byla součástí zaniklého domu z roku 1614. Tvoří ji bosovaný půlkruhový portál s pilíři. Vrcholový klenák je ozdoben kartuší. Na střední části římsy obdélný nástavec členěný pilastry. Památkově chráněno od r. 1987.

Zámek byl přestavěn v barokním slohu ze staršího, renesančního dvora v první polovině 18. stol.

Hrobka rodiny Brandisových, posledních předválečných majitelů zámku Řitka, ukryta v lese nad obcí. Jsou zde pohřbeni 4 členové hraběcí rodiny, další jsou pochováni na starém hřbitově u kostela v Lišnici.

Goticko renesanční tvrz, Postavena Olbramy Brandlínskými ze Štěkře poč. 16. století, později renesančně přestavěna. V 18. st. náležela tvrz klášteru Zlatá Koruna. Přestavěna barokně, poslední úpravy v l. 1934 a 1958.

Dnes zaniklé renesanční letní sídlo těšínských Piastovců bylo postaveno v pol. 16. st. Za Habsburků byl zámek barokně upraven. Majitelem byl také Fridrich Habsburský-Bezručův Markýz Gero. R. 1935 byla část zbořena, 1953 byl odstraněn zbytek.