Výsledky hledání míst

Terešovský židovský hřbitov byl založen u potoka asi 0,5 km východně od osady Bílá Skála, dnes části Terešova, nejspíše r. 1623. V r. 1768 byl rozšířen a ohrazen. Dnes se na opuštěném a zdevastovaném hřbitově nachází asi 300 náhrobků, vesměs povalených a zarostlých vegetací.

Židovský hřbitov založený r. 1642, později rozšířen. V období 2. světové války devastován, od r. 2002 postupně rekonstruován. Nyní obsahuje 162 náhrobků nebo jejich fragmentů, z nichž nejstarší čitelné pocházejí z poloviny 18. stol.

Židovský hřbitov v Ivanovicích na Hané pochází z přelomu 16.-17.stol. Na hřbitově byl hrob předků olomouckého arcibiskupa Theodora Kohna. Hřbitov zanikl v r. 1940 stejně jako zdejší židovská obec. Dnes je ve špatném stavu.

Současný židovský hřbitov v Olomouci byl založen r. 1900 jako oddělená část Ústředního hřbitova v městské části Neředín a nahradil starší hřbitov z r. 1867, který byl umístěn v dnešních Smetanových sadech. Je volně přístupný v době otevření Ústředního hřbitova.

Židovský hřbitov založen v polovině 18. století, později rozšířen. Za druhé světové války zdevastován, po r. 2005 postupně zrevitalizován. Dochováno 241 náhrobků z let 1746-1937.

V pořadí druhý židovský hřbitov v Prostějově vznikl na počátku 19. století. Poslední pohřeb se konal r. 1908. Zničen nacisty v době 2. světové války, dnes park s pomníkem. Některé náhrobky umístěny v muzeu města.

Židovský hřbitov v Poběžovicích založen zřejmě koncem 16. stol., dnešní podobu získal po úpravách r. 1929. Za 2. svět. války zdevastován nacisty, následně dále chátral a přišel o většinu náhrobků. Teprve od r. 2006 postupně opravován. Zachováno kolem 50 náhrobků, z nichž nejstarší je z r. 1634.

Nynější židovský hřbitov v Přelouči založen r. 1887 na okraji městského hřbitova. Nahradil starý hřbitov z r. 1681, zlikvidovaný r. 1874 . Při okrajích obdélného prostoru se dochovalo asi 20 náhrobků z let 1890-1922 a hromadný hrob 9 obětí pochodu smrti z vyhlazovacího tábora Osvětim v lednu 1945.

Hřbitov pocházející ze začátku 19. stol., dochováno kolem 55 náhrobků; nejstarší čitelný epitaf je z r. 1815 a poslední pohřeb tu proběhl v r. 1911. Z ohradní zdi a márnice zbyly jen ruiny.

Židovský hřbitov ve Veselici byl založen asi v polovině 18. stol. Leží na okraji lesa přibližně 0,5 km za obcí a je poměrně zachovalý. Kolem 250 náhrobků nese převážně české nápisy. Kromě hřbitova se dochoval také hrobnický dům.

Židovská komunita je poprvé doložena v Kolinci roku 1519, poté 1654 a také v roce 1724. Židovská náboženská obec zde byla ustanovena snad až na konci 18. století a poslední pohřeb se zde udál v roce 1939. Hřbitov je zachovalý s cennými barokními náhrobními kameny.

Židovský hřbitov ve Velharticích byl zřízen v roce 1858 a poslední pohřeb byl uskutečněn za války v roce 1941. Nachází se zde celkem 59 zachovalých klasicistních náhrobků a dva sloupy jako pozůstatek průjezdné márnice.

Židovská komunita byla v Bečově od první pol. 14. stol. Hřbitov vznikl někdy v 17. stol., poprvé doložen je r. 1662. Pohřbívalo se zde do r. 1938. Za II. sv. války byl zničen a pozemek zavezen sutí. Kolem r. 2010 začala jeho obnova a od roku 2013 na něj začaly vracet náhrobky a jejich fragmenty.

Židovský hřbitov v Květuši je z 18. století, dle nejstaršího dochovaného náhrobku z doby před rokem 1782. Poslední pohřeb na něm proběhl v roce 1929, jednalo se však o občana z Nadějkova, nikoliv z Květuše. Od války byl hřbitov devastován a pustl. Základní péče se dočkal až na konci 20. století.

Hřbitov založený jistebnickou židovskou náboženskou obcí někdy před rokem 1640. Na hřbitově se dochovala řada výjimečně cenných barokních náhrobků, nejstarší z nich je datován do roku 1692. V severozápadním rohu hřbitova se dochovala márnice s kamenným stolem, sloužícím k rituální očistě zemřelých.