Výsledky hledání míst

Ulička v domovním bloku, který dodatečně rozdělil hlavní českobrodské náměstí, sloužila snad již od 13. století jako masné krámy. Ve II. polovině 16. století získala novou vstupní bránu z jižní strany (dnes náměstí Arnošta z Pardubic).

Budova renesančních masných krámů, která od roku 1668 sloužila jako radnice. Po požárech v polovině 17. století barokně přestavěna. Od roku 1945 městské muzeum, od 90. let 20. stol. muzeum hrnčířství a galerie.

Výjimečně dochovaný objekt z roku 1839, který nahradil původní krámy na moravskobudějovickém dolním náměstí, zbořené dva roky předtím. Podkovovitá stavba se vstupní branou z Purcnerovy ulice a osmi (původně 12) krámci po obvodu nádvoří.

Masné krámy, kamenná nárožní budova bazilikální dispozice s klasicistním průčelím byla postavena náhradou za zrušené masné krámy na nám. Přemysla Otakara II. (tehdejším Rynku) v r. 1554 (pův. účelu sloužily až do r. 1899). V této podobě se dochovaly dodnes. Vyhlášená restaurace. Kulturní památka.

Trojlodní basilikální prodejní objekt, postavený koncem 14. století mezi dva pásy plzeňského opevnění. Poprvé připomínán 1392, dnešní vzhled po novogotické úpravě. Od roku 1971 galerie.

Bývalý panský dvůr postavený r. 1770. Krom obydlí čeledě zde byl i panský šenk. Po r. 1855 zde byly stáje pro poštovní koně, odtud název Maštaliska. Po r. 1884 novogoticky romanticky přestavěn za účasti Dušana Jurkoviče. Dnes po rozsáhlé rekonstrukci.

Renesanční zámek vzniklý přestavbou gotického hradu nad městečkem na východním úpatí Doupovských hor. Další úpravy v baroku. Součástí areálu je i úřednický dům, velká sýpka a dvoje gotická boží muka u silnice.

Pseudokrasová Mladějovická jeskyně má chodby dlouhé 11 a 23 m, vysoké 4 m a její hloubka je 20 m. Současný vchod do jeskyně je uměle proražený, původní je zavalený.

Umělé jezero Matylda vzniklo v letech 1986–92 na místě bývalého povrchového dolu Vrbenský. Ten měl za 1. republiky jméno Matylda. Má rozlohu 38,7 ha, hloubku 3,5 až 4 m. Jednou za rok je napájeno vodou z Nechranické přehrady.

Technická stavba z konce 18. století postavená ve stylu Maurské vodárny, zapadá do koncepce lednicko-valtického areálu, kterého je nedílnou součástí. Objekt sloužil jako technické zázemí zámku a parku, nyní je technickou památkou.

Novogotické mauzoleum vetknuté do severní zdi městského hřbitova věnovalo město poslanci zemského sněmu JUDr. Franzi Schmeykalovi (1826–94). Roku 1945 změněno na pohřebiště vojáků Rudé armády, po roce 1990 symbolický pomník padlým válek 20. století.

Mauzoleum jugoslávských vojáků založeno Československo-Jihoslovanskou ligou. Kaple z roku 1926 od Huberta Austa. Dnes pro nevyjasněné majetkové vztahy chátrá.

Mauzoleum pravoslavných obětí 1. světové války z místního zajateckého tábora pro Srby, Rusy a Italy bylo vybudováno v letech 1925-1928 z iniciativy tehdejší jugoslávské vlády z bývalé vodárny nad jižním okrajem Jindřichovic podle návrhu ruského architekta V. A. Brandta.

Renesanční stavba pochází z konce 19. století sloužící jako místo uložení ostatků rodiny Kleinů.. Celková čistota provedení exteriéru stavbu výrazně zhodnocuje. V součanosti je stavba bohužel v dezolátním stavu.

Honosné novorenesanční mauzoleum si nechala postavit rodina textilního magnáta Schmitta, která výrazně ovlivnila vývoj města v 19. a poč. 20. století. Dnes prázdná zanedbaná centrální kaple nad kryptou je zdobena sochami F. Schwarze.