Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov v Chotěboři s vchodem od východní strany je součástí městského hřbitova v Žižkově ulici na jihu města Chotěboř. Byl založen r. 1894 a pohřbívalo se zde až do 30. let 20. století. Chotěbořská židovská komunita přestala existovat r. 1940. Hřbitov není běžně přístupný.

Pozůstatky židovského hřbitova založeného zřejmě již kolem r. 1405. V období nacistické okupace značně zdevastován, většina náhrobků byla zničena nebo rozkradena. Nyní v areálu hřbitova zachováno jen cca 7 zbývajících původních náhrobků a jejich torz.

Židovský hřbitov založený zřejmě v druhé pol. 17. stol. Od 90. let 20. stol. postupně rekonstruován. Zachováno kolem 200 náhrobků, nejstarší čitelný z r. 1762.

Židovský hřbitov založen r. 1921, obřadní síň z let 1927-1928 od L. Mesenského ml., v r. 1939 poničena. Opravena v letech 1973-1974 podle projektu arch. Š. Zeliny. V místě pomník a několik hrobů.

Roku 1895 si slavonický židovský modlitební spolek postavil ve zdejší Dlouhé ulici obecní dům. V jeho prvním patře existovala do roku 1938 modlitebna. Po II. světové válce budova sloužila českobratrské církvi, roku 1967 přestavěna na obytný dům.

Hřbitov, který v letech 1917–1918 sloužil jako pohřebiště oběti tyfové epidemie z řad židovských válečných uprchlíků z Haliče a Bukoviny. Na ploše 25x25 metrů se dochovalo 86 stél s převážně čistě hebrejskými nápisy. Hřbitov je volně přístupný, nevede k němu žádná cesta.

Chrám Církve československé husitské. Dům byl zakoupen a upraven pro konání bohoslužeb r. 1921, kdy pro vzrůstající počet účastníků setkání dosavadní místa přestala stačit. Později tento problém vyvstal znovu, a tak byl přikoupen sousední pozemek a r. 1926–27 byla přistavěna nová chrámová budova.

Zřícenina kaple leží východně od obce Zduchovice na vrchu Jezerná. Pocházela z 18. století.

Zvon stojí přibližně ve středu vesnice u rozcestí. Jeho stavbu inicioval a navrhl Ing. Petr Nedvěd. Téměř třítunový a bohatě zdobený zvon byl odlit v rodinné zvonařské firmě Rudolfa Pernera III. v Pasově; nevysoká čtyřboká zvonice je z mrákotínské žuly, skla a oceli. Instalován v létě roku 2012.

Zvonička církve Československé husitské z roku 1937 stojí v centru obce. Dva betonové sloupy se stříškou. Pod ní zavěšen zvonek. Mezi sloupy deska s kalichem. Nápis PRAVDA VÍTĚZÍ.

Zvonička obdélného půdorysu s dřevěnou oktogonální zvonicí postavena snad ve 2. polovině 19. nebo počátkem 20. století. Ve věžičce zavěšen zvonek od zvonařské firmy HILLER BRNO, vročen 1914.

U kostela sv. Vavřince stojí dřevěná zvonice z let 1782–1783. Barokní dřevěná hranolová stavba má strmou stanovou střechu. Ve vrcholu další jehlanová stříška. Dochoval se zvon z r. 1506. Ostatní zvony zrekvírovány za 1. světové války. Zapsána do seznamu kulturních památek r. 1964.

Věžová zvonice se zvonem z r. 1602. Hranolová jednopatrová stavba se stanovou střechou. Patro zvonice odděluje kordonová římsa. Okna na všech stranách opatřena kamenným ostěním. Střecha zvonice kryta šindelem. Zvonice zapsaná do seznamu kulturních památek r. 1964.

Dřevěná zvonice z roku 1789, příklad kvalitní dřevěné lidové stavby věžového typu ze závěru 18. století. Spodní část tvoří komolý jehlan krytý šindelem, který přechází ve vyšší, obedněný, jehlan s kruhovými otvory. Kryta je plechovou jehlanovou střechou s makovicí. Památkově chráněná od roku 1958.

Obec byla prvně zmiňována v r. 1347, do r. 1949 však nazývána Hartmanice. Zvonice v centru obce pochází zřejmě ze 17. stol., u ní stojí černozlatý kříž s klekátkem. Opodál je přírodní památka Návesní niva.