Výsledky hledání míst

Boží muka byla postavena někdy na přelomu 18.-19. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Dub. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z r. 1833.

Boží muka byla postavena zřejmě v 1. polovině 18. století na křižovatce starých cest vedoucích na Nedvězí, Nemilany, Slavonín a Blatec. Prvně jsou doložena v I. vojenském mapování josefském z let 1764-1783.

Na okraji dědiny byla někdy na přelomu 18.-19. století postavena boží muka. Stavba je prvně doložena na Císařském povinném otisku map stabilního katastru Moravy z roku 1833.

Boží muka postavena v roce 1680 na památku přestálého moru v Jablonném. Sloup stojí na třídílném podstavci s klasicky profilovanými členícími prvky. Ve výklencích hlavice obrazy na plechu sv. Zdislavy, sv. Vavřince Mučedníka, sv. Petra Mučedníka a sv. Dominika. Oprava božích muk proběhla roku 2008.

Kamenná boží muka se skládají z různě starých částí. Mladší toskánský sloupek bez krycí desky je barokní ze 17. století. Kaplice má znaky pozdně gotického tvarosloví a je datována do poloviny 16. století. Na vrcholu je kovový křížek, v mělkých nikách obrázky světců. Památkově chráněna od roku 1958.

Mohutná, asi 6 metrů vysoká zděná barokní boží muka na umělém pahorku. Jejich stáří není doloženo, pochází snad z druhé poloviny 17. století či počátku 18. století. Památkově chráněna od roku 1958, pro svou krajinotvornou hodnotu byla v roce 2016 neúspěšně navržena na národní kulturní památku.

Zděná boží muka, jejichž vznik v druhé polovině 17. století je dáván do souvislostí s rekatolizací, která na zdejším panství tehdy probíhala. Jako materiál je použita kombinace lomového kamene a cihel, jsou omítnuta a nabílena. Jejich poslední větší rekonstrukce proběhla v roce 2007.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Pozdně barokní žulová sloupková boží muka z roku 1774 tvarově odpovídají obdobným památkám v tomto regionu. Dřík je mírně soudkovitý, lucerna je zakončena stříškou v podobě komolého jehlanu. Na něm byla původně kamenná koule s dvouramenným kovaným křížkem. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Netypicky robustní žulová barokní pilířková boží muka z roku 1735. Hrubě opracovaný silný hranolový dřík se na vrcholu rozšiřuje a je zakončen římsou. Lucerna je půlkruhová, s hlubokou čelní nikou, dnes je bez sošky, která v ní stávala. Boží muka byla památkové chráněna od roku 1958 do roku 1983.

Barokní kamenná boží muka z roku 1744 tvoří součást souboru obdobných sakrálních památek z druhé pol. 17. a 18. století v okolí Batelova. Jsou poškozena, vrcholový jehlan je uražený, chybí vrcholová koule s kovovým křížem. Z patky je viditelná horní část s rytým letopočtem 1744. Chráněná od r. 1958.

Torzo pozdně barokních sloupkových božích muk z roku 1770. Dnes se z nich ale zachoval jen sokl a část dříku vysoká cca 1 metr. Sokl je hranolový, s rytými rámy, v přední části je hůře čitelný sedmiřádkový česky psaný nápis: NAKLA/ DEM/ LVKASE/ PARKANA/ Z BATE/ LOWA/ 1770. Chráněna od roku 1958.

Kamenná boží muka z roku 1727 představují hodnotnou ukázku barokní kamenické práce, typickou pro tuto oblast Vysočiny. Na soklu je dnes již téměř nečitelný nápis „1727/ TITO BOŽÍ/ MUKI DAL PO/STAWIT PA/VEL FATINA/ NA PAMÁTKU/ UMUČENÍ PÁNA“. Dřík je hladký, lehce vydutý, lucerna má tři mělké niky.

Jednoduchá čtyřboká zděná boží muka pocházející zřejmě z 2. čtvrtiny 19. století jsou prvně doložena ve II. vojenském mapování - Františkově probíhajícím v letech 1836-1852.

Trojboká zděná boží muka byla postavena patrně na počátku 19. století. Prvně jsou doložena r. 1826. Stavba je zajímavým krajinotvorným prvkem a cennou kulturně-historickou památkou chráněnou od r. 1958.