Výsledky hledání míst

Hřbitov z roku 1626. Je na něm asi 140 náhrobků, nejstarší z roku r. 1708. Hřbitov byl používán do r. 1873, poté byl zřízen nový hřbitov za městem, v dnešní Křičkově ulici. Rekonstruován v letech 1987–88.

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Hřbitov založen v 1. polovině 18. století. Nejstarší náhrobek pochází z roku 1786. Poslední pohřeb se zde konal roku 1848. Hřbitov má rozlohu 1241 m2, na této ploše se zachovalo cca 40 náhrobků. Je volně přístupný, hřbitovní zeď se nezachovala.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.

Pohřebiště pražské židovské obce, používané od 14. století do roku 1787. Několikrát bylo rozšířeno zakoupením okolních pozemků, část zabrala nová ulice (dnes 17. listopadu) roku 1903. V letech 1906–08 nová obřadní síň. Dochováno cca 12 000 náhrobků z 15.–18. století, pohřby ve vrstvách nad sebou.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Starý židovský hřbitov v Tachově byl založen někdy před rokem 1615. Používán do roku 1933, poškozen nacisty. Zmenšený v 60. a 70. letech 20. století, v 80. letech hrozila jeho likvidace. Po roce 1990 byl rekonstruován, zachovalo se na něm 198 náhrobků z různých období. Památkově chráněný od r. 2007.

Kaplička z r. 1793 s malým zvonem.