Výsledky hledání míst

Sousoší tří svatých, Jana, Pavla a Luitgardy pochází z roku 1714. Uprostřed pomníku se tyčí kříž s Kristem. Po stranách jsou postavy světců s železnými meči. Sochy umístěny na mohutném a bohatě členěném podstavci. Podstavec pod sochou sv. Luitgardy je nejvýraznější a nejmohutnější. Sousoší zapsáno do seznamu kulturních památek r. 1966.

Barokní sochařská práce z dílny Filipa Jakuba Sattlera z roku 1735. Sousoší s Ukřižovaným Kristem a plačící sv. Máří Magdalenou. Umístěno ve středu cestní sítě hřbitova. Významná pohledová dominanta s druhotnou funkcí centrálního kříže v prostoru hřbitova. Prohlášeno za kulturní památku v r. 2019.

První písemná zmínka o Mařenicích je z roku 1372. Trojice soch stojí na křižovatce u hospody. Jde o sochy ukřižovaného Krista, sv. Václava a sv. Jana Nepomuckého. Materiál pískovec. Autorem je sloupský sochař Josef Max.

Sousoší Ukřižování pochází z r. 1864. Volně stojící kamenný kříž se sousoším. Podstavec s umělým skaliskem, z nějž vychází kříž s ukřižovaným Kristem. Po jeho stranách sochy Panny Marie a sv. Jana Evangelisty. Materiál pískovec. Sousoší zapsáno do seznamu památek r. 1964.

Hodnotné sousoší Ukřižování s kuželkovou balustrádou a sochami sv. Barbory a Jana Křtitele stojí v Křinicích u domu čp. 256. Památkově chráněno od roku 1999.

Sousoší Ukřižování s reliéfem sv. Jiří vysoké 4,5 m nechali roku 1866 postavit Georg a Jenovefa Kahlerovi. Podstavec zdobí reliéf sv. Jiří bojujícího s drakem. U paty kříže jsou plastiky Panny Marie, Marie Magdalské a sv. Jana.

Sousoší ve stylu dynamického baroka, zobrazující personifikaci Víry a svaté vojáky Jana a Pavla, nechala na jihovýchodním okraji Českého Dubu roku 1714 vztyčit abatyše augustiniánského kláštera ve Vídni, jemuž tehdy panství náleželo.

Barokní sousoší Vyučování Panny Marie pochází z r. 1890. Hlavní postavou je sv. Anna, matka Panny Marie. Socha stojí na masivním, architektonicky členěném kamenném podstavci, na kterém je vyryt zmíněný rok 1890. Hodnotná památka lidového sochařství. Součást historického a kulturního dědictví obce.

Kovové sousoší Vzkříšení Ježíše Krista stojí na místním hřbitově. Autorem je umělecký kovář František Bečka. Monumentální sousoší vytvořeno z kované oceli, zinku a mědi. Umístěno na masivním pískovcovém podstavci, celkově je vysoké 5,5 metru. Socha Krista má výšku 213 cm. Sousoší kromě Ježíše tvoří ještě postavy Panny Marie a Máří Magdalény.

Na místě nejstarší dochované synagogy v Praze, zvané Stará, byla jako poslední svatostánek v původním Židovském městě postavena podle projektu Ignáce Ullmanna a Josefa Niklase po roce 1868 modlitebna v maursko-španělském slohu, který jí dal jméno. Po rekonstrukci 1958–59 součástí židovského musea.

Špitál Milosrdných sester byl postaven poč. 19. stol. Spravovaly ho řeholní sestry Kongregace milosrdných sester. Neměl bohužel dlouhého trvání a v písemných pramenech jsou o něm jen kusé informace. Dnes je z větší části rozdělen na byty. Budovy špitálu jsou na seznamu kulturních památek.

Zaniklý raně barokní špitál s kaplí Nejsvětější Trojice byl postaven z popudu Heřmana Jakuba Černína v letech 1650–52. V neobvyklé dispozici obklopovaly obdélnou kapli obytné místnosti pro nemocné. Po válce chátral a kolem roku 1980 byl zbořen.

Špitál s kaplí (kostelem) sv. Alžběty z 60. letech 15. století je prvně zmiňován v r. 1463. Gotický areál byl později upraven renesančně a klasicistně. Po r. 1785 byl přestavěn k obytným účelům, kterým slouží dodnes.

Gotický špitál vznikl ve 14. století, kaple přistavěna počátkem 15. století. V 16. století opuštěn, po roce 1610 obnoven. Poškozen výbuchem roku 1695, poté starý špitál stržen a nahrazen barokní novostavbou, ta byla po r. 1849 přestavěna klasicistně. Dnes slouží jako zdravotnické zařízení a lékárna.

Špitál s centrální osmibokou kaplí byl založen roku 1694 v prostoru severozápadně od počáteckého náměstí. Kaple byla poničena požárem v roce 1821. Opravena v r. 1834, kdy získala novogotickou vížku. Nyní v užívání Církve československé.