Výsledky hledání míst

Židovský hřbitov vybudovaný jižně od města v r. 1567. Užíván do r. 1883. Za 2. světové války zničen a přeměněn v park. Po r. 1989 z iniciativy zahraniční organizace obnoven. Pozůstatky 160 náhrobků a tumby rabína Fränkela.

Starý židovský hřbitov byl založen r. 1634 a pohřbívalo se zde do r. 1893. Za okupace byl nacisty likvidován, náhrobky byly zničeny a po válce byl na jeho místě zřízen park. Jsou zde 2 památníky obětem holocaustu (starší z r. 1955, nový z r. 2002).

Zřejmě druhý židovský hřbitov v Rožmberku byl zřízen v 17. století v jižním hradebním parkánu. Devastaci začali nacisté, dokončili ji čeští novoosídlenci po roce 1945. Zachovalo se několik náhrobků na pozemku za domem čp. 103.

Druhý židovský hřbitov v Roudnici vznikl počátkem 17. století při přesunu ghetta do nové polohy. Používal se do roku 1896, po II. světové válce zchátral. V 90. letech 20. století byl obnoven a vybaven novým vstupem v horní části.

Židé v Náchodě žili od poloviny 14. století a tzv. starý židovský hřbitov byl založen v první polovině 16. století. K ukládání zemřelých sloužil do roku 1925. Za 2. světové války jej zničili nacisté a teprve nyní pomalu prochází obnovou.

Starý židovský hřbitov neznámého stáří. Nejstarší známé náhrobky byly datovány do počátku 17. století. Používán byl přibližně do roku 1870, kdy byl v Uh. Brodu zřízen nový hřbitov. Za nacistické okupace byl hřbitov devastován a po válce bylo přibližně 80 zbylých náhrobků přemístěno na nový hřbitov.

Hřbitov byl založen po roce 1600. Nejstarší dochovaný náhrobek je z roku 1672. Na ploše 2050 m2 se dochovalo cca 250 žulových barokních náhrobků s čistě hebrejskými nápisy z období 17.–18. století. Opuštěn byl ve druhé polovině 19. století, kdy byl zaplněn a v jeho sousedství vznikl hřbitov nový.

Třetí nejstarší židovský hřbitov v Čechách, zal. r. 1520 za městskými hradbami, rozšířen r. 1735. Na ploše 5364 m2 je přes 1480 převážně pískovcových náhrobků s nápisy a reliéfními symboly, nejstarší z r. 1577, nejmladší z r. 1885. Cenné náhrobky barokního a klasicistního typu, několik tumb.

Starý židovský hřbitov, založen v roce 1644, používán do r. 1913. Několikrát byl rozšiřován – naposledy v roce 1828. Na ploše 1381 m2 se dochovalo cca 140 náhrobků z doby od 17. do 20. století, cenné barokní náhrobky s hebrejskými nápisy jsou zdobeny nezvyklými ornamenty (např. symbolem jelena).

První Židé jsou v Chyši uváděni ve 2. pol. 16. století. Hřbitov založen ve 2. pol. 17. stol. Nejstarší doložený náhrobek z r. 1667. Roku 1883 byl hřbitov zaplněn a vznikl hřbitov nový. Opuštěný hřbitov chátral, v letech 1965-1972 postupně likvidován. Dnes je na jeho místě prázdná travnatá plocha.

Liběšický starý hřbitov pochází z 18. století, možná z roku 1776, a na ploše 0,3 ha se nachází mnoho většinou poškozených barokních a klasicistních náhrobků. Je obehnán rozpadající se opukovou zdí, zarostlý náletovými dřevinami a chátrá. Opuštěn zřejmě krátce po založení nového hřbitova r. 1897.

Starý židovský hřbitov v Tachově byl založen někdy před rokem 1615. Používán do roku 1933, poškozen nacisty. Zmenšený v 60. a 70. letech 20. století, v 80. letech hrozila jeho likvidace. Po roce 1990 byl rekonstruován, zachovalo se na něm 198 náhrobků z různých období. Památkově chráněný od r. 2007.

Kaplička z r. 1793 s malým zvonem.

Rokokové sousoší sv. Jana a Pavla na mohutném a bohatě zdobeném podstavci nechali vytvořit Franz Anton a Franziska Stowasserovi r. 1844. Bylo vysoké 4,2 metrů, postavy světců měly jen 1,3 m. Památka chátrala po odsunu německých obyvatel a začátkem 60. let byla povalena, vrcholové sousoší zmizelo.

Dřevěná kaple, pod vrcholem Stožecké skály (Stožeckým hradem) v I. zóně Šumavského chráněného území, je ukázkou lidové řežbářské práce. Byla postavena v první polovině 19. století při prameni léčivé vody a obnovená v roce 1988.