Výsledky hledání míst

Kaple v dnes zaniklé obci Kropšlák je uváděná na mapě stabilního katastru z roku 1826. Po 2. sv. válce chátrala, až byla kolem roku 2013 téměř rozebrána a zanikla. V letech 2020 - 2021 ji obnovil spolek "Drobné památky nejjižnějších Čech". Obnovená kaple byla slavnostně posvěcena dne 22.5.2022.

Zděná čtyřboká boží muka stojící u hlavní silnice byla postavena pravděpodobně ve 2. polovině 19. století.

Drobná pískovcová památka. Má podobě sloupu s kapličkou. Dolní hranolová části dříku je datována rokem 1694. Na jednoduchém hranolu stojí nízký, masivní sloup s prstencem. Dřík se zdola nahoru zužuje. Doklad lidového kamenictví. Boží muka zapsána do seznamu kulturních památek od r. 1965.

Žulová barokní pilířková boží muka z roku 1741 patří do význačného souboru rychnovských božích muk. Jsou vysoká 3,5 m, hranolový dřík stojí na čtyřbokém podstavci s nápisem: „Nakladem / Poctiwi obce / tessenowske“. Lucerna má niky zaklenuté konchou. Památkově chráněna jsou od roku 1958.

Raně barokní boží muka na okraji městyse směrem k Rancířovu. Pozdně goticko-renesančního typu z r. 1615. Na patce mohutný zkosený hranolový pilířek, zakončený hlavicí s reliéfním dekorem; nad hlavicí je římsa a na ní otevřená lucerna. Nad ukončující římsou lucerny je místo stříšky kamenný jehlan.

Pilířová boží muka stojící v polích u silnice na rozcestí směrem na Strachovice. Datace neznámá. Cenný doklad lidové architektury.

Zděná boží muka z konce 18. století v podobě hranolu s jehlancovitou stříškou, na jejímž vrcholku je ocelový kříž. V nice se nachází obrázek Panny Marie. Od roku 1958 jsou zapsána v seznamu kulturních památek ČR.

Barokní boží muka z roku 1750 byla postavena při staré poutní cestě do Křtin. Řadí se mezi zděná boží muka přechodného typu, tvořící přechod mezi pilířovými božími muky a výklenkovou kapličkou. Na každé straně mají dvojici výklenků, v nich jsou novodobé obrázky. Památkově chráněná jsou od roku 1958.

Pozdně gotická boží muka, součást souboru prací související s produkcí rožmberské kamenické huti. Na kaplici 4 datace - 1508, 1633, 1718 a 1925. Na čtyřbokém podstavci je umístěn osmihranný dřík a na něm kaplice se 4 štítky; na vrcholu železný křížek. Pův. obrázky se nedochovaly, nahrazeny novými.

Zděná hranolová boží muka na křižovatce dnes již zaniklých cest vznikla snad na přelomu 18. a 19. stol. První doklad o sakrální stavbě pochází z II. vojenského mapování - Františkova z let 1836-1852.

Kamenná, pravděpodobně pozdně gotická boží muka mají okosený hranolový dřík bez ozdob. Čtyřboká lucerna má hlubokou niku ve tvaru gotického oblouku, ve které je obrázek malovaný na plechu. Vrchol kaplice je tvořen sedlovými stříškami, zakončenými kovovým křížkem. Památkově chráněná jsou od r. 1958.

U hlavní silnice, na jižním okraji obce Uhřičice, ve směru na Kojetín, stojí barokní zděná boží muka z r. 1798. Ve spodní části stavby jsou v nikách vyobrazení sv. Floriána, Ježíšova křtu a ukřižování.

Trojboká zděná boží muka se dvěma malbami s výjevy z ukřižování Ježíše Krista a soškou Panny Marie v zasklené nice, pocházejí někdy z 18. století až z poloviny století 19.

Boží muka u silnice na Mladice na severním okraji vsi. Příklad drobné lidové architektury z konce 18. století. Vysoká hranolová boží muka na nízkém podstavci s kaplicí, krytá sedlovou stříškou, na jejímž středu hřebene je železný křížek. Památkově chráněná.

Barokní cihlová boží muka na čtvercové základně. Pilíř s mírnou entazí (mírně se zužuje a je nepatrně vypuklý) je zakončen dvěma římsami. V horní části jsou mělké niky, pilíř je zastřešen střechou ve tvaru čtyřbokého stanu, zakončenou dvouramenným kovovým křížem. Památkově chráněna od roku 1968.