Výsledky hledání míst

Původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století. V letech 1733–36 upraven presbytář, v roce 1859 věž. Hlavní oltář z roku 1710, oltářní obraz od J. Hellicha z roku 1875, sochy V. Levého a J. V. Myslbeka.

Původně románský kostel z počátku 13. století prošel během staletí mnoha přestavbami, které mu daly dnešní podobu. Z původního vzhledu se dochovala zejména sdružená zvonová okna horní části věže. Jižně od kostela stojí mohutná barokní fara.

Původně gotický jednolodní kostel s mírně šířkově a výškově odsazeným presbytářem orientovaným k východu a hranolovou věží v jihozápadním rohu lodi. Poprvé připomínán 1363, kolem roku 1550 přestavěn, 1936 přistavěna západní předsíň.

Původně raně gotický johanitský špitální kostel. Přestavby 1452, 1710–8, 1772–4 a 1812–3, vždy po požárech. Původní zdivo dochováno v presbytáři, interiér i exteriér dnes barokní. Bez pravidelných bohoslužeb.

První kostel se uvádí již v roce 1362. Na místě tohoto kostela v roce 1595 vystavěn kostel nový. V téměř nezměněné podobě se dochoval dodnes. Roku 1706 nově zařízen interiér kostela a rovněž byl celý opraven.

Pozdně barokní kostel Stětí sv. Jana Křtitele vystavěný v letech 1754 – 1763 Jakubem Antonínem Slováčkem, dle projektu dietrichštejnského architekta Františka Antonína Grimma z roku 1752.

První kostel vystavěn v románském slohu. Datum výstavby není známo. Roku 1727 byl úplně zničen požárem. Nově vystavěn roku 1747. Původní ráz kostela byl při přestavbě setřen. Nový kostel vysvěcen v roce 1767 a zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele.

Původně románský kostel z první třetiny 13. století, později goticky zásadně rozšířený, další přestavba barokní, se zachovalými románskými prvky. Výrazné je střídání opukových kvádrů čedičovými na vrchu věže, sdružené okénko a jižní vstupní portál.

Románský kostel byl postaven kolem r. 1180 na místě dvou ještě starších staveb – velké rotundy a podélného kostelíka s půlkruhovou apsidou a pohřební kaplí. V r.1905 v něm byly odkryty románské malby a v 70. letech minulého století zbytky terakotové dlažby.

Původně raně gotický kostel ze 13. stol. je dominantní stavbou obce Krpy. V 17. století byl zbarokizován, přistavěna byla také zvonice.

Novorománský podélný kostel z roku 1866 podle projektu Josefa Zítka postaven na místě zbořeného raně středověkého kostela o křížovém půdorysu.

Pozdně barokní kostel z let 1780–81 patrně od Františka Jedličky na místě starších předchůdců (románského a gotického z roku 1339). Poškozen požárem 1834, opraven 1905 a 2009. Sousední barokní kostnice demolována 1960.

Barokní jednolodní kostel z l. 1681–83 má hranolovou věž v záp. průčelí, pravoúhlý závěr se sakristií a oratoří po stranách. Neoslohově opraven v l. 1869–70. Oltář barokní rámový (1717), kazatelna z pol. 18. stol., cínová křtitelnice (1591), varhany (1766). U kostela barokní fara z 2. pol.17. stol.

Původně barokní poutní kaple (1725–84), poté větrný mlýn. Roku 1845 obnovena jako poutní kostelík, po II. světové válce hláska pohraniční stráže. Od roku 1959 pravoslavný kostel. V letech 1828–9 zřízena křížová cesta s Kalvárií.

Kostel založen jako gotický r. 1289 Jaroslavem Plichtou ze Žerotína, zásadně přestavěn pozdně barokně Václavem Štrayblem v letech 1847-1858, opravován byl v letech 1907, 1991-1992 a 1996, interiér pak ještě r. 2005. Kostel několikrát vykraden. Nyní filiální ve farnosti Slaný.